Zvol si svého demokrata. Na dálku
13. března 2016
Reportér 03/2016 · Číslo 19Tonya loví z paměti své úplně první prezidentské volby: „Počkat, počkat, to musel být… osmaosmdesátý? Jo, přesně tak. Za republikány kandidoval Bush starší, za demokraty Michael Dukakis.“ Tonya, tehdy devatenáctiletá, neměla ráda ani jednoho, ale hlasovat stejně šla. Protože volit se zkrátka má, ba musí. „Kdo nechodí k volbám, ať si pak nestěžuje.“
(Vyhrál Bush.)
Teď se Tonya ovívá tmavě modrou knížečkou – svým americkým pasem – v trochu těsném knihkupectví s kavárnou dvě stě metrů od pravého vltavského nábřeží. V Praze žije dvacet let: zpívá v Monkey Business, miluje Masaryka, vychovává dva (v Praze narozené) syny, a i když teď zrovna vypráví anglicky, do řeči se jí běžně vkrádají česká slova (i s tím zatraceným „ř“).
Tonya Graves dnes přišla (zase) volit. Respektive vybrat demokratického prezidentského kandidáta, který se v listopadu střetne s rivalem od republikánů. Globální primárky, jichž je Česko součástí, pořádá organizace Democrats Abroad (tedy Demokraté v zahraničí). A pokud se chcete zeptat, tak… ne, nejde jen o divadlo, o symbolické hlasování, jehož jediným účelem je klid v duši občanově. Democrats Abroad si za víc než půlstoletí existence vydobyli pozici de facto samostatného „státu“: na (červencový) celonárodní sjezd Demokratické strany, na němž delegáti vyberou, přesněji řečeno s konečnou platností potvrdí stranického adepta na prezidentský post, vyšlou jedenadvacet svých zástupců. Což je počet srovnatelný s Aljaškou nebo Jižní Dakotou.
„Samozřejmě, není to zrovna závratné číslo, ale o to až tak nejde. Důležité je, že náš vliv, byť relativně malý, je pořád reálný. Že náš hlas je slyšet,“ říká šéfka českých Democrats Abroad (a taky členka planetárního vedení organizace) Julia Bryanová.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.