Žanna Němcovová: O tátovi, co miloval svobodu

Žanna silně věří ve vlastní intuici. A tak když Rusko anektovalo Krym, řekla otci, že je čas odjet. „Tohle už je fakt vážné, tati. Musíš pryč, aspoň na čas.“ On jen mávl rukou: „Ále! Až bude doopravdy zle, řeknu ti!“ Koncem loňského února, ani ne rok po anexi, Žannina tátu Borise Němcova, lídra ruské opozice a ostrého Putinova kritika, zavraždili. V centru Moskvy, kousek od Kremlu. Čtyřmi kulkami do hlavy a do zad.

Žanna si pozorně prohlíží novinovou stránku z dvanáctého května 2011. Velký rozhovor s titulkem „Rusko je problém hlavně pro Rusy“.

Žanna česky neumí, ptá se, co přesně to znamená. Vysvětluju, že tehdy, před pěti lety, jsme se s jejím otcem bavili i o tom, zda by se měl současného Ruska někdo bát. „Ale vůbec ne,“ říkal Němcov. „A zvlášť ne země jako Česká republika, která je dávno pevnou součástí Evropské unie a NATO. Pokud je dnešní Rusko pro někoho opravdovým problémem, pak jsou to především sami Rusové.“

„Jenže to bylo ještě před Krymem,“ odtuší teď Němcovova dvaatřicetiletá dcera. Je už zase dvanáctého května. Žanna, televizní novinářka, přijela do Prahy pohovořit o ruské propagandě. Za pár hodin zas vyrazí zpátky do Bonnu, kde teď žije (pracuje v ruské redakci stanice Deutsche Welle).

Z Ruska odešla vloni: po opakovaných výhrůžkách smrtí a taky poté, co byl (koncem května) s těžkou otravou hospitalizován spolupracovník jejího otce, opozičník Vladimir Kara-Murza.

Za celý ten rok Žanna do Ruska nevkročila. „Ani jednou. Ano, mám strach, úplně obyčejný strach, že by mě třeba už nepustili ven,“ říká.