Za rok lidem ty emoce vrátíme…
28. června 2020
Reportér 07/2020 · Číslo 71Za rok lidem ty emoce vrátíme…
28. června 2020
Reportér 07/2020 · Číslo 71Za rok lidem ty emoce vrátíme…
Jaro mělo být klubové, léto festivalové tak jako vždycky. V Česku se čekala mimořádně dobrá sezona. Pak ale přilétl koronavirus a všechno zamrzlo. Ti, co se živí stavbou festivalového zázemí, museli začít kácet stromy či renovovat zahrady. Kapely pořádaly videokoncerty. Někteří bojují o přežití – těší je ale, že jen málo z těch, kteří si koupili lístky na letošní festivaly, si nechalo vrátit peníze: chtějí přijet příští rok.
Kdyby se o situaci v hudebním průmyslu natáčel velkofilm, nebyl by vůbec veselý. S trochou nadsázky si ho můžeme představit jako dramatický popis události, kdy léta vzkvétající civilizaci najednou zboří cunami. A vlna nešetří nikoho bez ohledu na slávu, postavení, bohatství nebo výši příjmu.
Hudební průmysl už zažil své černé dny. Na Rock for People lilo tak, že slavní Faith No More jen vystoupili z autobusu, rozhlédli se po té zkáze, nastoupili a zase odjeli. Na festivalu Pohoda na Slovensku před jedenácti lety dokonce zabíjel padající stan. S veškerou pokorou vůči obětem tehdejší tragédie je však třeba říci, že koronavirus roku 2020 zasáhl v Česku, a nejen v něm, sektor celoplošně a následky jsou tak masivní, že se z nich budou všichni dotčení dlouho vzpamatovávat.
Nejprve přišel – příznačně – pátek 13. března 2020: k tomuto dni česká vláda v souvislosti s nouzovým stavem zakázala všechny akce s účastí přesahující třicet osob, následovalo nařízení o zásadním omezení pohybu lidí kvůli hrozbě šíření viru. Strach o zdraví měl tehdy asi každý, ale mnoho lidí dál chodilo do zaměstnání nebo pracovalo z domova. Avšak muzikantům, pořadatelům festivalů a koncertů, majitelům klubů, promotérům, bedňákům, osvětlovačům a dalším členům hudebního průmyslu, těm všem zatrnulo, protože najednou zůstali bez práce.
David Urban, jehož agentura D Smack U do Česka jen v posledních dvou letech přivezla legendy jako Helmet, Queens of the Stone Age, Algiers, Pixies, Dropkick Murphys nebo Die Krupps, si přesně vybavuje, co mu prolétlo hlavou. „Lidé kolem věřili, že se to přežene, ale mně došlo, že to bude v nejlepším případě do června,“ myslel si už na začátku krize. Na okamžik, až přiveze první kapelu, si doma přichystal šampaňské, ale po několika měsících lahev padla z jiného důvodu, protože den, kdy z letadla na Ruzyni vystoupí první zahraniční interpret, se odsunul do nedohledna. Promotér počítá, že letos mohl vydělat tři až čtyři miliony korun, ale kvůli viru ho čekají jen výdaje na zalepení děr. „Bude to milion až milion a půl z vlastní kapsy,“ říká.
Sčítat k jak velkým ztrátám došlo, je v tuhle chvíli ještě předčasné, protože škody stále narůstají. Podle předsedy představenstva Ochranného svazu autorského Romana Strejčka není jednoduché spočítat ekonomické dopady i kvůli rozdrobenosti české hudební scény. „Odhaduje se, že v systému bude chybět zhruba 4,5 miliardy korun,“ říká.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor je redaktorem zpravodajského serveru Info.cz