Egyptologie. Z honby za poklady k vědeckému oboru
12. ledna 2023
archiv MV
Archeolog, egyptolog a epigraf Miroslav Verner vydal spolu s Ivanou Faryovou knihu 200 let egyptologie. Jaké jsou počátky egyptologie a jak se v průběhu času změnila? „Doby, kdy se egyptologie, řečeno s nadsázkou, vešla do jedné skříně s knihami, jsou už dávno pryč,“ říká v rozhovoru. Vzpomíná i na to, jak se při své práci potkal s vykradači hrobek.
Před dvěma sty roky francouzský učenec Jean-François Champollion rozluštil hieroglyfy, a tím položil základy vzniku nového vědního oboru egyptologie. Završil tím úsilí mnoha předchůdců, kteří se o to pokoušeli již několik staletí před ním.
Těžko říci, každopádně egyptologie už není mladý vědní obor. Za těch dvě stě let ušla velký kus cesty. Zvláště v kontextu doby, kdy ještě nebylo tak úplně jasné egyptské písmo. Teprve rozluštěním principu a pochopením hieroglyfického písma vlastně začal několik desítek let trvající proces, kdy pokračovalo bádání o egyptském jazyku a písmu. Další generace egyptologů se podílely na jeho rozpracování a pochopení. Uveďme například Karla Lepsia, nebo později další jeho žáky, jako byl například Adolf Erman. To bádání stále pokračuje.
Ano, spíš započala. Vedle práce filologů a lingvistů, kteří pracovali s texty, s nápisy a papyry, začala v polovině devatenáctého století v Egyptě také éra egyptské archeologie. Do té doby byl Egypt tak trochu vydán na milost a nemilost dobrodruhům, kteří přicházeli do Egypta vyhledávat – někdy by se skoro dalo říct spíše loupit – památky, jejichž význam v té době nedoceňovali tehdejší turečtí ani egyptští úředníci v Egyptě. Byla to honba za poklady.
Ta tomu podstatným způsobem napomohla. K okamžiku, kdy pochopil princip hieroglyfického písma, došlo za poněkud jiných okolností a v jiné souvislosti. Dlouho se předpokládalo, a ještě Champollion tomu sám dlouho věřil, že egyptské hieroglyfy jsou posvátné symboly, které mají více významů. To samozřejmě komplikovalo jejich rozluštění a pochopení.
K Champollionovi se dostaly v roce 1822 do rukou kopie nápisů, které si přivezl francouzský architekt Huyot, a na nich se vyskytovaly kartuše. Už učenci před Champollionem věděli, že tyto ovály velmi pravděpodobně obsahují královská jména. A když se nad těmi jmény ve dvou oválech zamýšlel, tak jedno jméno začínalo kroužkem a druhé zobrazením ibise – tedy ptáka, který byl posvátným zvířetem egyptského boha moudrosti a boha písma Thovta. A na základě znalostí koptštiny, kterou Champollion velmi dobře ovládal, si uvědomil, že ten kroužek by mohl představovat Slunce, a mohl by se tedy číst Ra. Ten druhý znak ibise tedy představuje boha Thovta a mohl by se číst Thovt. Poslední dvě značky v těchto jménech znal už z dřívějších pokusů luštění, a věděl, že představují abecední znaky S. Takže měl před sebou Ra, S, S a Thovt S, S. Došlo mu, že by mělo jít o jména Ramses a Thutmose.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je vděčná za možnost svobodně psát o všech stránkách života, včetně těch, které nejsou zrovna veselé.