KULTURNÍ GLOSY: Lenošení a literární kritika
11. ledna 2015
Nakladatel Martin Reiner píše o lenošení, spisovatel Kohout o vzpomínkách na rok 1968 a Vojtěch Varyš hovoří o vyčpělosti literární kritiky.
Jdu si dát dvacet
Moje dcera už chodí do první třídy, respektive nechodí; já ji tam každé ráno vozím.
Je skvělé, že v téhle škole nezačínají v osm, ale až v devět, takže se přesouváme už notně probuzení a ve skvělé intelektuální kondici. Čehož využíváme k obsáhlým a velmi smysluplným diskusím.
Libuška se často zamýšlí nad tím, co bude v životě dělat, což jako postarší otec vítám: znám totiž třicetileté děti, které s něčím takovým ještě pořád nezačaly.
Přestože jí nerada a málo, touží být cukrářkou. Jasné přitom je, že by si chtěla udělat specializaci na usazování zmrzlinových koulí do sladkých kornoutů, pochopitelně s tím, že by tyto artefakty následně rovnou zblajzla.
Jelikož už rok zpívá ve sboru a nově chodí i do tanečků, nemohou takové aktivity zůstat stranou při hnětení vizí o budoucnosti. Jako bonus pak připočtěte koně, zvířecího kamaráda, bez něhož byl by život pouhou pustinou…
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér
