ANKETA: Na co z končícího roku 2022 nikdy nezapomenete?
11. prosince 2022
Reportér 12/2022 · Číslo 10011. prosince 2022
Reportér 12/2022 · Číslo 100O končícím roce 2022 hovoří v anketě Reportéra televizní moderátorka, spisovatel nebo jedna z těch, kteří získali na Pražském hradě státní vyznamenání.
Jana Peroutková, Novinářka Moderuje hlavní zpravodajské pořady České televize včetně Událostí. Byl především emočně náročný. Válka zasáhla životy nás všech, i mně tak zůstane ve vzpomínkách především 24. únor. Kromě něj i okamžik, kdy se mi při vysílání záběrů ruských zvěrstev páchaných na Ukrajině zlomil hlas přímo během relace, svými slzami jsem rozplakala mnoho lidí u obrazovek a odšpuntovala tak i jejich do té doby potlačované emoce. Dostala jsem od diváků nespočet pozitivních zpráv, mezi nimiž opravdu nebyla jediná zlá reakce. Letošní rok jsem se nejen já přesvědčila, jak důležitá je soudržnost a solidarita.
Martin Chobot, Hudebník Manžel a donedávna spoluhráč Ewy Farné vydává sólové album Pootevřené dveře. Prožíval jsem Kristova léta. Narozen jsem 3. 3., trojku považuju za šťastné číslo, a možná proto jsem letošní rok vnímal intenzivněji než ty předešlé. Docházelo k bilancování a uvažování o tom, co bude dál. Po dvanácti sezonách nehraju s Ewou v kapele. Zásadním momentem ale bylo narození našeho druhého dítěte, Elly. Zážitek z přítomnosti u porodu si zapamatuju navždy – celkově to se mnou otřáslo, ale s odstupem času v pozitivním slova smyslu. Člověku to pomůže docenit vlastní rodiče a být vděčným za to, že tu vůbec je.
David Zábranský, Spisovatel Žije převážně v Aténách, z posledních dvou složitých let plánuje vydat deník. Nezapomenu na to, co jsem si vyfotil. Dlouho jsem focení přezíral a vedl silácký řeči, že to podstatný zůstane v hlavě, ale po čtyřicítce tak jednou týdně do soustavy vzpomínek zapojím telefon. Pokorně se skloním a fotím: manželku, děti, moře… Nejhezčí vzpomínky se pojí k Řecku, ze kterýho jsem čím dál víc hotovej. V Řecku je kupříkladu na rozdíl od Česka co jíst, žádný „farmářský trhy“, prostě jídlo… Přečetl jsem taky letos dost knížek o Putinovi a Rusku. Mají tam hodně moře, ale přitom je to totální vnitrozemí. Landlocked country. Zní to děsivě.
Angelika Ivana Pintířová, Řeholnice Boromejka, letos obdržela Medaili Za zásluhy o stát. Po probuzení internet neotevírám, ale 24. února jsem to udělala – a zjistila, že začíná válka. Po prvotním šoku jsem šla na mši a začala se modlit nejen za Ukrajinu, ale za zdravý rozum všech zúčastněných, včetně Putina. Radost mi naopak dělá výstava o mém otci Adolfu Pintířovi, který by se letos dožil stovky. Nadšený učitel, zažil totální nasazení v Německu, kvůli svému přesvědčení dělal pomocného dělníka, ale i na jeho osudu je vidět, že pravda a dobro zvítězí. Na vernisáž v Žihobcích přišla spousta lidí, včetně jeho poválečných žáků.
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér