ANKETA: Co pro vás bylo nejsvětlejším okamžikem roku 2021?
12. prosince 2021
Reportér 12/2021 · Číslo 8812. prosince 2021
Reportér 12/2021 · Číslo 88Rok 2021 v anketě Reportéra bilancují mimo jiné novinářka Světlana Witowská nebo spisovatel Emil Hakl.
Světlana Witowská, novinářka Televizní moderátorka, vede rozhovory v pořadu Interview 24 České televize. Nejsvětlejší okamžiky roku 2021 byly pro mě dva. Do naší rodiny přibyl v létě další zdravý chlapeček. Je to kouzelné dítě, které mi bude časem říkat babi. Na to se už moc těším. A ve veřejném životě mi nejvíc zasvítilo, že se ve sněmovně po volbách o něco lépe dýchá. Sice to trvalo sto let, ale stalo se. Vypadá to, že boží mlýny přece jen melou. Moje kamarádka Kamila Moučková by z toho měla velkou radost. Škoda že se toho nedožila. Posílám jí tam nahoru pusu: „Kamilo, povedlo se!“
Emil Hakl, spisovatel Narodil se v březnu 1958 v Praze, kde dosud žije. Od roku 1998 píše úspěšně prózu. Moc světlých událostí se neodehrálo, a tak se jako světélko v bažinách nabízejí volby. Potěšilo mě, že se objeví neokoukané tváře a okoukané částečně zmizí, ale hlavně fakt, že KSČM konečně vypadne na smetiště a snad tam zůstane. Narodil jsem se v komunismu a prožil v něm třicet let, takže mám těch jejich vidláckých způsobů dost: ať jdou do hoven a v nich už zůstanou… Že to s neotřelými tvářemi nebude tak jednoduché, to už je jasné, nicméně světlý okamžik to byl.
Roman Holý, hudebník Nedávno vydal svou první sólovou desku jménem Strážce klidu vol. 1. Po říjnovém zveřejnění volebních výsledků jsem se velmi zaradoval z toho, že zrůdná komunistická strana konečně mizí v propadlišti dějin. Má přirozená škodolibost zaplesala rovněž nad tím, že se ČSSD vůbec nedostala do sněmovny, no a třetí bod mě potěšil natolik, až jsem si otevřel lahvičku levného koňaku: ten, který mě dráždil a štval desítky dlouhých měsíců, Andrej Babiš, se alespoň na pár chvil vytratí z centra dění. Vzpomínku na tento krásný okamžik ovšem hatí fakt, že čím víc sleduju počínání party, kterou jsem podpořil svým hlasem, tím víc propadám beznaději a mám pocit, že jsem zvolil samá jelita.
Magdaléna Borová, herečka Letos – v roce svých čtyřicátin – získala Českého lva za hlavní roli ve filmu Krajina ve stínu. Měla jsem to štěstí prožít rok s mnoha zářícími okamžiky, naplněnými vděčností. Nedokážu z nich vyzdvihnout jen jeden: Vlna radosti blízkých lidí, kterou způsobily dvě filmové ceny a která na mě proudila telefonem několik dní. Chvíle přijetí svátosti křtu u Salvátora. Moment ticha před potleskem, kdy jsem poprvé dohrála představení Do tmy. Vyřčení slavné poslední věty při nahrávání audioknihy Babička. Slunce dopadající na pomalé pohyby listů cestou na Blaník. A spousta drobných okamžiků štěstí s dětmi…
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér