ANKETA: Za co byste dnes vyšli demonstrovat do ulic?

Milena Holcová, spisovatelka V roce 2018 jí vyšla kniha Já nic, já Mohamed, letos pak knížka Buddha… ale to je jedno. Na dopad demonstrací moc nevěřím. Mám totiž neblahý pocit, že část lidí bere demonstraci jako happening a ani přesně neví, proč demonstruje. Přesto uznávám, že může nastat situace, kdy je nutno se ozvat, i kdyby šlo o předem prohraný boj. Určitě bych vyrazila do ulic, kdyby došlo k vraždě novináře, jako se to stalo na Slovensku. A ani by nemuselo jít hned o vraždu, stačilo by, že je novinář umlčen nebo zadržován. Bez zpravodajství o tom, co se nás týká a o čem se přitom nemáme šanci dozvědět, bez možnosti kontroly toho, co probíhá za dveřmi, totiž nemůžeme nic.

Pasta Oner, výtvarník Někdejší sprejer (ročník 1979) dnes patří mezi nejuznávanější české vizuální umělce. Z demonstrací se vytratila autenticita, protože tento mocný nástroj oslintal populismus a extremismus. Pokud by došlo k protiústavním krokům, určitě bych demonstrovat šel, ale zatím věřím v demokratické volby – poslední výsledek ukázal, že fungují a změna možná je. Kromě toho bych se zúčastnil demonstrace za přijetí eura, protože už je mi trapně z mnohaletého přístupu naší země k Evropské unii. Jsme jak ta princezna „Koloběžka První“, která má přijet – nepřijet, být ustrojená – neustrojená, obutá – neobutá, učesaná – neučesaná a přinést s sebou dar – nedar. Prostě klasická česká pohádka, jak ji umíme.

Marek Taclík, herec Poslední větu cituje z písně Xaviera Baumaxy jménem Půjdu do Globusu, která je o bílých heterosexuálech středního věku. Nešel bych, naposledy jsem byl roku 1989. Dnešní demonstrace většinou vznikají na základě hysterie na sociálních sítích nebo jsou to takové demonstrace pořádané pro demonstraci, jako v případě Milionu chvilek – někdy mě děsí, jindy přijdou zbytečné. Spíš bych založil hnutí proti všem hnutím na světě vytvářejícím nový rasismus, typově Black Lives Matter. Moje by se jmenovalo All Lives Matter a nikoho by nezvýhodňovalo. Prosazovalo by naopak myšlenku, že všechny životy – a nejen lidské – mají cenu. Že má cenu láska… Ale asi spíš půjdu do Globusu, protože tam je svět ještě v pořádku.

Simona Bohatá, spisovatelka Pražská rodačka žijící u Jindřichova Hradce nedávno vydala výborný román Klikař Beny. Za svobodu a demokracii – ke kterým potřebujeme nezávislé soudy i silové složky a nezávislá média. Byla jsem na téměř každém Václaváku, Staromáku a Letné. Jela jsem na akce k výročí 17. listopadu a pojedu znovu, když bude třeba. Chci, abychom zůstali v EU a v NATO, a nechci se stydět za naši politickou scénu. Jedno přísloví říká: Když jdeš dlouho doprava, dojdeš doleva. Extremisti zleva i zprava už toho zničili dost na to, abychom je včas zabrzdili. K tomu všemu ještě rusko-čínská hrozba a oligarchizace – další velký problém. Ozvat se proti tomu všemu na demonstraci má smysl.