Nové Česko
28. června 2020
Reportér 07/2020 · Číslo 71Nové Česko
Více než dva měsíce trvající nouzový stav, gigantický hospodářský výpadek a tisíce nakažených. Především pro mladší generaci představovala epidemie první osobní zkušenost s událostí, která vejde do historie a může změnit naše každodenní zvyklosti – možná navždy. A zdaleka nejde jen o digitální revoluci.
Při hodnocení koronavirové krize celkem logicky převažuje sčítání ztrát. Jenomže epidemie zasáhla některé oblasti lidského počínání a vnímání tak důkladně, že přinesla i nemálo užitečných změn.
Například jsme mohli v přímém přenosu vidět, co se děje uvnitř škol. Ukázalo se, že české zdravotnictví patří mezi rekordmany, co se týče „vítězných výkonů“, ale zaostává v následné péči. Znovuobjevili jsme kousky přírody, které máme za humny, a začali si jich víc vážit. I ti z nás, kteří to dlouho odkládali, se naučili lépe pracovat v digitálním prostředí… Novinek, jež jsme si osvojili v důsledku virové pandemie a které stojí za to zachovat, je mnohem víc. Jazykem přírodovědců a s trochou nadsázky by se dalo říct, že v evoluci lidského druhu došlo ke skokové proměně až mutaci. Posuďte sami…
Gastronomie
Konec zbytečných přesunů číšníků po place, možnost placení bez obsluhy přes QR kód a především vylepšený systém sloužící k tomu, abyste si mohli pokrmy odnést s sebou a měli z jejich konzumace podobný zážitek jako u stolu ve svém oblíbeném podniku. Co dalšího by se mohlo změnit v českých hospodách a restauracích?
Nejdřív se během epidemie začala otevírat okénka běžných výčepů, postupně přibývaly restaurace, které nabízely dvě tři jídla do plastového nádobí k odnosu s sebou – nejprve jen přes poledne, postupně se otvíračka prodlužovala. Následovalo prudké zlevňování v podnicích, které dříve žily hlavně ze zahraničních turistů; sociální sítě zaplavily snímky s cenovkami, kolik stojí pivo či guláš v místech, jimž se dřív Češi spíše vyhýbali.
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér