Na co jste nejradikálněji změnili názor?
11. března 2018
Reportér 03/2018 · Číslo 43Demokracie nezakořenila
Donedávna jsem netušila, jak je i v 21. století křehká hranice mezi demokracií a totalitou. Navíc poslední dobou měním názor na český národ, který jsem považovala za vzdělaný a demokraticky smýšlející. Loňské parlamentní a letošní prezidentské volby ukázaly, že demokratické principy v našich myslích nezakořenily, a že populistická nabídka „Bude líp“ je lákavější než svoboda. Málokdo po roce 1989 věděl, že o demokracii je třeba pečovat; že je totalita nezmar; že nestydatá lež bývá mocnější než pravda a právo. Vím ale jistě, že my, kteří víme, že „Bude hůř“, nesmíme boj za demokracii vzdát.
Bojíme se přiznat hříchy
Dávám dohromady své texty a díky tomu vím, že žádný nemusím skrývat: skeptik, jakým jsem, má nezaslouženou výhodu, že se často nemýlí. Byl jsem ale nucen změnit názor na českou ochotu nahlédnout naše pochybení v minulosti. Máme strach přiznat si naše hříchy, větší strach, než jsem si myslel. Jsme zatvrzelí v malomyslnosti, v obavách před cizími zraky. Přitom jedině pravda osvobozuje. Nejsme v tom sami: podívejme na Poláky, jak si zavařili na další vlnu antisemitismu zákonem o tom, že oni antisemity nebyli a nejsou. Národ ale nemůže být dohoda o tom, na co se nebude vzpomínat!
Nemám na vše odpověď
Nejradikálněji jsem změnila názor na vlastní radikální názory. Do určité míry na mě mělo vliv prostředí, ve kterém jsem vyrostla; nemyslím domov, ten tohle naštěstí vyvažoval aplikací kritického myšlení, myslím radikálnější křesťanské prostředí, ve kterém nezbylo mnoho místa pro pochybnosti a otázky, kde byla na všechno odpověď. A tohle měním – co není bez chvění, není pevné. Což se promítá do různých oblastí, ať už víry, fungování světa, pochopení, že není jen černá a bílá. Je to zdlouhavá proměna k většímu vnitřnímu klidu, menší potřebě soudit nebo vlastnit jasné závěry a pravdy.
Problém je v rozmnožování
Důležité bylo, když jsem si uvědomil, že problém není v politice, v ženách, v iluminátech, v Rusku, v židech, v české povaze, nebo já nevím, na co všechno si ještě lidi stěžujou. Problém je v samotné existenci a v rozmnožování lidských hovad, rozstříkávání toho sajrajtu je největší zlo. Tuhle se mě někdo zeptal, jestli jdu demonstrovat na Václavák, a poslal jsem ho někam. Šel bych demonstrovat za zničení světa; lidská veš si nezaslouží žádný spravedlivý systém. Pokud by za mého života proběhla mimozemská invaze, budu první, kdo k nim přeběhne. A to klidně jako jejich brusič pat.
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér