Kdo podle vás naplňuje termín „krásný blázen“?
6. srpna 2017
Reportér 8/2017 · Číslo 366. srpna 2017
Reportér 8/2017 · Číslo 36Baudyš nebo Bernard
Krásní blázni se rozhodli neplavat s proudem jako mrtvé ryby a vytvářejí si vlastní realitu, ve které mohou uskutečňovat své sny. Nechodí vyšlapanými pěšinkami, nezajímá je, jestli okolí bude tleskat – jim tahle cesta připadá smysluplná. Důležité je, že své ideje nikomu nevnucují. Pokud se k jejich myšlence někdo přidá, je vítán, pokud odejde, není zavržen. Je štěstí potkat krásného blázna a já jich mám okolo sebe hodně. Většinou to jsou lidé, jejichž jméno nikomu nic neřekne, ale ze známějších například filozof a astrolog Antonín Baudyš jr. nebo Stanislav Bernard.
Mr. Bean nebo Usain Bolt
Na první dobrou mě napadá postava Mr. Beana, ale jestli je krásným bláznem její představitel, Rowan Atkinson, to si říct netroufnu. Zamyslím-li se trochu hlouběji nad sportovci, pár adeptů bych možná měl. V první řadě sprintera Usaina Bolta – nejen proto, že přišel z jamajského Trelawny Parish a rozprášil nabouchané Američany svým během, ale taky tím, jak je zastínil krásnými, tehdy naprosto ulítlými gesty před startem. Nicméně blázni jsme občas všichni. A všichni trochu doufáme, že jsme nějakým způsobem i krásní.
Akční Mojmír Pukl
Krásní blázni je čeleď dost různorodá, často, musím říct, bývá lepší pozorovat je zpovzdálí, ale s jedním jménem neváhám: architekt, akční umělec, básník a aktivista Mojmír Pukl. Krom toho, že je něžný i urputný, že působí jako někdo, kdo ti bez přestání řve něco zblízka do obličeje a zároveň si s tebou chce házet lehkým míčem, je to nejlepší současný autor manifestační poezie v této zemi, nezřízený buditel duchovního života a muž oddaný možnostem společenského uvědomění.
Petr Fiala z Mňágy
Člověk musí být trochu bláznem, aby si usmyslel, že album své kapely nahraje v Číně, nebo aby dokázal zblbnout fanoušky natolik, že mu ve sbírce na natáčení přispějí o sto tisíc více, než je cílová částka. Ano: Petr Fiala z Mňágy a Žďorp. Že je krásný, o tom nepochybuju, když čtu jeho zápisky na Facebooku. Pro sebe jsem si je přejmenovala na „Otec Fura promluvil“, protože mezi zdánlivě banálními popisy každodenních aktivit s kapelou či dětmi se v nich často objeví moudro nebo něco krásně dojemného.
Podpořte Reportér sdílením článku
Článek byl připraven redakčním týmem magazínu Reportér