Jak vzpomínáte na Bělehrad 1976?

Čtyři pamětníci si oživují vzpomínky na triumf československých fotbalistů na mistrovství Evropy před čtyřiceti lety.

Marek Brodský

Výtvarník a herec, syn Vlastimila Brodského, spoluzakládal skupinu Nahoru po schodišti dolů band

Whiskey s tátou

Budu stručný. Ano, i já bych sice mohl vyprávět o jednotlivých penaltách v zápase s Němci, pamatuju si je všechny ostře, ale to přenechám jiným. Pro mě je totiž klíčová vzpomínka následující: Na to finále jsme se 20. června 1976 dívali spolu s tátou a pili jsme u toho nerváku jakousi moc dobrou whiskey, ačkoli mi bylo teprve šestnáct. A kdykoliv zazvonil telefon, táta do něj automaticky řekl: „Ano, madam?“ Chápete? On si vůbec neuměl představit, že by při tak důležitém zápase volal nějakej chlap!

---

Petr Nečada

Novinář, fotbalový historik, autor knihy Mistři z Ďolíčku, pracuje v Magazínu DNES

Dobiaš se tváří napjatě

V neděli, kdy se hrálo finále, jsem byl od rána nervózní, a jak se blížil večer, padalo to na mě čím dál víc. Ale pořád jsem se choval celkem statečně. Všechno změnil jeden záběr v televizi. Hymny, kamera ukazuje jednoho hráče po druhém. A teď, Karol Dobiaš, můj miláček. Tváří se napjatě a odhodlaně jako nikdy, vzrušeně oddychuje, přímo z něj cítím, co prožívá. Živě si vybavuju, co to se mnou udělalo. Nedokážu se ovládnout, třesu se, chce se mi brečet napětím i dojetím. Už je to tady, opravdu hrajeme finále! Vzpamatoval jsem se asi až v pondělí odpoledne, kdy jsem jel mistry Evropy vítat na letiště.

---

Petr „Hraboš“ Hrabalik

Zpěvák skupiny Našrot, publicista a spisovatel, spoluzakladatel Popmusea

Změnil jsem se v poloopici

I já se připojuji k davu slovutných starců, kteří ještě dnes uroní kroupu, vzpomenou-li na vítězný finálový dloubák Tonyho Panenky. Nevěřil jsem svým očím – ten míč do té branky letěl tak dlouho! Chtěl bych ale vypíchnout i další vzpomínku na Bělehrad, a tou je – Záhřeb! Legendární spláchnutí „oranjes“, a to je prosím vedl captain Johan Cruyff! Když dal v prodloužení „kačer“ Nehoda – tehdy můj oblíbený plejer – hlavičkou na 2:1, byl jsem jak u vytržení. A když se v závěru trhnul Franta Veselý, udělal frajerskou kličku gólmanovi a pak to tam bouchnul na 3:1, proměnil jsem se v jásající poloopici.

---

Alexandr Vondra

Politik, bývalý mluvčí Charty 77, někdejší velvyslanec v USA a ministr obrany za ODS

Jako by to bylo včera!

Bylo mi patnáct a seděl jsem nábožně u televize. Vybavují se mi tři momenty: 1) Penalta Tondy Panenky. 2) Extázi jsem zažíval už v semifinále proti Holanďanům, kde v šíleném dešti kouzlil Franta Veselý. A za 3), měli jsme skvělý tým. Není náhoda, že skolil Angličany, Rusáky, Holanďany s Cruyffem a nakonec i Němce s Beckenbauerem. Lidem v Československu to půl roku před Chartou dodalo trochu sebevědomí a delší vlasy některých našich kluků, třeba Ondruše, byly závanem svobody. I když s hárem Kempese nebo „indiána“ Passarely v dresu Argentiny se to ještě srovnávat nedalo…