Lihovarník Žufánek: Mysli na vnoučata, zakopej lahev absintu
10. července 2020
Lihovarník Žufánek: Mysli na vnoučata, zakopej lahev absintu
foto Karolína Jírová
Letos v září oslaví rodinný lihovar Žufánek dvacet let. Destiláty z jihomoravských Boršic u Blatnice mají tisíce věrných fanoušků čekajících na každou novinku, kterou mnohdy vyprodají za pár minut, a ceny lahví pak strmě rostou na specializovaných sběratelských burzách. I o tom hovořím se spolumajitelem lihovaru a mým kamarádem Martinem Žufánkem v následujícím rozhovoru, jehož plnou audioverzi najdete v pořadu Host Reportéra buď na konci článku, nebo na všech obvyklých podcastových platformách.
Kdysi jsem se tě, Martine, zeptal, jakou jedinou lahev by sis vzal na opuštěný ostrov. Vzpomínáš?
Co jsem odpověděl?
Vaši slivovici.
Kamaráde, tak tohle se trochu změnilo, dnes bych si vzal lahev absintu.
Protože ti víc chutná?
Chutná mi i slivovice, ale půllitr absintu je vlastně koncentrát, který ředíme vodou.
Snad na tom ostrově pitná voda bude.
Pak by bylo rozhodnuto, protože když absint zředím v běžném poměru jedna ku třem, budu mít dva litry vynikajícího alkoholu, což mi připadá jako veliká výhoda.
Když jsi přicházel na rozhovor, kolegyně mi řekla: Jasně, Žufánek! Absint! Nakapat na cukr a zapálit!
Au. Mně to včera na obědě taky jedna holka říkala, což bolí. Třináctým rokem už absint destilujeme, celou tu dobu se snažím o osvětu, a mezi lidmi pořád koluje tolik mýtů! Takže ne, přátelé, absint hořet nemá. Celý rituál skutečně spočívá jen v tom, že ho zředíme ledovou vodou, takže ve výsledku pijeme zhruba pětadvacetiprocentní, na léto podle mě ideální, drink.
foto Filip Jandourek
Platí, že zatímco třeba slivovice se po jisté době začne kazit, absint zraje klidně po staletí; jako vzácné víno?
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
