Koronavirus změnil práci i obchody. Ale lidé rychle zapomínají

21. února 2023

Pandemie koronaviru ukázala, jak nepřipravená a nefunkční dokáže být veřejná správa. Otázky, proč se vlády nedokážou na podobné krize připravit nebo zda byly rozumně využity peníze daňových poplatníků, se rozhodl zodpovědět americký ekonom Ryan A. Bourne v knize Ekonomie v jednom viru. „Vlády, hlavně ta americká, nedokázaly jednat tak, aby měla veřejnost rychle k dispozici nástroje zmírňující rizika nákazy,“ říká.

Můžete představit svou knihu Ekonomie v jednom viru?

Kniha je úvodem do základů ekonomického myšlení prostřednictvím případové studie pandemie covid-19. Ekonomie, široce definovaná, je právě studium lidského jednání ve světě omezení a měnících se okolností. Když pandemie udeřila, jednotlivci, podniky i vlády byli nuceni učinit nová důsledná rozhodnutí, jak bychom měli co nejlépe žít.

Můžete to ještě trochu rozvést?

Správná rozhodnutí vyžadují ekonomické myšlení. Musíme zvážit náklady a výnosy, kompromisy, vedlejší důsledky, reakce a tak dále. Cílem mé knihy je přiblížit čtenářům, jak k pandemii a debatám o ní přistupuje ekonom. A naznačit jim, kde byla učiněna špatná rozhodnutí právě proto, že se nepodařilo uvažovat ekonomicky.

Co vás motivovalo k sepsání knihy?

Ekonomické aspekty konkrétních vládních rozhodnutí jsou pro veřejnost často nepodstatné až jaksi ezoterické. Předpokládejme, že vláda zavede nějaké nařízení v oblasti zdravotnictví. Na většinu domácností bude dopad toho nařízení malý, nebo dokonce nebude žádný. Kdo by ztrácel čas podrobným sledováním této debaty a implementace politiky?

Nejspíš jen minimum lidí.

Přesně. Naproti tomu pandemie upoutala pozornost všech. Všichni jsme viděli masivní dopady vládní politiky na naše životy, osobní svobody a podnikatelské prostředí. Domníval jsem se, že díky většímu počtu zainteresovaného publika se naskytla skvělá příležitost využít toto období ke vzdělávacím účelům – zdůraznit právě to, jak ekonomové uvažují o rozhodování, které může mít dalekosáhlé důsledky.

Stát na náhodu nevěří

Byly státy na pandemii připravené?

Nebyly. Ale to se dalo očekávat. Za prvé, lidé si obecně dovedou jen velmi špatně představit málo pravděpodobné události s vysokými náklady. Politika tenhle problém ještě prohlubuje, neboť voliči spíš odmění politiky, kteří utrácejí za současné projekty, než aby investovali do neviditelných příprav na budoucí krize, ze kterých by mohli těžit jejich nástupci. Zároveň je těžké předvídat, jak bude příští krize vypadat, a tudíž co by vlády měly udělat, aby se na ni připravily. Podívejte se na USA. Ty mají takové farmaceutické a zdravotnické kapacity, že podle Globálního indexu zdravotní bezpečnosti (GHSI) měly být na krizi typu koronavirové pandemie nejlépe připraveny. Ale dopadlo to tak, že ve Spojených státech zemřelo na covid-19 víc než milion lidí. V poměru k počtu obyvatel to byl nejvyšší počet úmrtí na světě, s výjimkou východní Evropy a Peru.