Plyn je pro Evropu jako droga, musíme se jí zbavit

Ceny energií byly pod tlakem už delší dobu, tlačil je vzhůru plyn. Co můžeme čekat nyní, po zahájení války?

V Evropě bylo důležitým faktorem růstu cen energií chování ruského Gazpromu, který je stále největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, v roce 2020 to bylo 44 procent, v první polovině roku 2021 dokonce 47 procent. Gazprom sice dodržel dlouhodobé smluvní závazky, ale výrazně omezil krátkodobé prodeje a nedoplnil své zásobníky, které se nachází na území evropských států. To vedlo ke zvýšenému tlaku na cenu.

Co z toho plyne pro další vývoj?

Když se budeme bavit o vítězích energetické krize, na kterou doplácíme my všichni, tak mezi ně jednoznačně patří Gazprom a Rusko. Podstatné příjmy do státního rozpočtu Ruska plynou z prodeje nerostných surovin, ať už jde o ropu, či zemní plyn. Prodali srovnatelné množství komodity, ale za úplně jinou cenu. A jde o to, že z těchto příjmů je možné financovat i náklady na zbrojení. My tím, že platíme za ruský plyn a ropu, pomáháme vyzbrojovat zemi, která aktuálně napadla svého souseda. To je něco, co by se mělo brát v potaz, i když to není snadno vyjádřitelné v penězích.

Je vůbec možné se zbavit závislosti na ruském plynu, třeba v rámci možných sankcí, a omezit tak i příjmy Ruska z této komodity?

Už v roce 2014, když vypukla první krize na Ukrajině, si evropské orgány nechaly vypracovat analýzu, která měla řešit, co se bude dít v případě přerušení dodávek plynu z Ruska. Problémem bylo, že provedený zátěžový test uvažoval s výpadkem po dobu šesti měsíců. My jsme ale na plynu závislí dlouhodobě. Rusko je stále jeho největším dodavatelem a v tuto chvíli nejsme schopni komfortně dodávky omezit.

Komfortně znamená co?

Je otázka, jaká opatření by byla v případě omezení dodávek plynu zavedena, zdali například dojde k omezení průmyslové výroby na úkor domácností. To jsou opatření, kterým bychom se v případě omezení dodávek nejspíše nevyhnuli. Alternativy možnosti zásobení existují, ale jsou omezené a mají i svoje nevýhody.

To, že Rusko dodává plyn dlouhodobě, bývá i argument, že tak bude činit i nyní, a navíc potřebuje ty zmíněné peníze…

Ano, dodávky probíhaly i v době studené války, nebyly dlouhodobě přerušeny za poslední desítky let. Ochota Rusů plyn dále prodávat zatím stále existuje, ale musíme si uvědomit, že tím, že si od nich kupujeme suroviny, pomáháme současně zemi, která nás vede na seznamu nepřátel. Zároveň roste propojení Ruska a asijských ekonomik, především Číny. Rusko tím rozšiřuje svoje zákaznické portfolio. Takže když Evropa nyní přestane nakupovat plyn, nebude to pro Rusko taková rána jako před lety, protože mají nové odběratele na východě.

Vrátím se zpět, jak se lze tedy ruskému plynu vyhnout?