Tiny house je spíš povyražení než spása, říká vydavatel knihy o minidomcích

Co vás k zájmu o tiny houses přivedlo?

Vydáváme časopis Archizoom, pro jehož účely nám architekti posílají své realizace k publikování. A zhruba před rokem a půl nám začaly chodit tyhle malé domečky. Jeden, druhý, třetí… Naší kolegyni Kamile to nedalo, zabrala se do tématu, měsíc dělala rešerši a pak přišla s tím, že těch příkladů nabrala sto dvacet a přibývají další. Tak jsme si řekli, že to pojmeme komplexně a uděláme z toho velkou knihu.

Čím si takovou explozi tiny houses vysvětlujete?

Zčásti to způsobil covid: lidé najednou museli zůstávat doma, což vyvolalo enormní zájem o chaty, chalupy a vůbec trávení času mimo město. Zkrátka jsme všichni chtěli vypadnout ven. Dalším důvodem je, že dramaticky vyletěly ceny všech nemovitostí, takže koupit si něco na rekreaci dnes pro mnoho lidí představuje nedostižný luxus. Svoji roli hraje i boom zážitkové turistiky, chceme si dopřát něco speciálního v „divočině“.

Chápu to správně, že pro takhle miniaturní domky nemusíte získávat stavební povolení?

Přesně tak, a to je další motivace: vyhnete se zdlouhavé úřední proceduře. Potřebujete nicméně takzvaný územní souhlas od vlastníka pozemku i od sousedů, případně také od státní ochrany přírody, pokud se místo nachází v chráněné krajinné oblasti nebo v národním parku. A konečně musí být pozemek, na kterém chcete domek umístit, určený podle územního plánu k zástavbě.

Což také není žádná samozřejmost. Dodržují to uživatelé tiny houses?

Měli by, je to zákon. Představa, že přijede jeřáb, šoupne domek kamkoli na louku a hotovo, je tedy scestná.

Mohu to obejít tím, že domek opatřím kolečky a bude to oficiálně karavan nebo maringotka?

V takovém případě jde o podkategorii tiny house, a to je mobile house. Čili už to není dům, ale přívěsné vozidlo, jehož užívání podléhá zase jiným pravidlům: povinná je espézetka, musíte s tím každé dva roky na STK… Ve výběru místa máte ale větší svobodu, nejste vázaný zastavitelnými parcelami.

Byli jsme přísní

První polovinu vaší knihy tvoří šestnáct rozhovorů jak s autory domků, což jsou většinou architekti a designéři, tak s lidmi, kteří domky užívají. Následuje katalog pětatřiceti modelů z Česka a Slovenska. Jak jste je vybírali?