Majka je sice jedovatá, ale mít ji za souseda je dobrá zpráva

Majka je ohroženým druhem, přesto se v těchto dnech mluví o tom, že se na některých místech přemnožuje. Je vůbec možné, aby platilo obojí?

Majka u nás byla zhruba do 60. let minulého století poměrné hojné zvíře. Po kolektivizaci krajiny a nadměrném a bezhlavém užívání pesticidů a insekticidů však na většině míst zcela zmizela a přežívala jen v určitých lokalitách. V posledních deseti letech však jejich počty stoupají. Těžko říct, jestli je to oteplováním klimatu, nebo zda je za tím ohleduplnější využívání krajiny. Její populace se tedy zvětšují, ale určitě bych nemluvil o přemnožení. To je pojem, který vychází z našeho subjektivního vnímání a nemá žádné vědecké opodstatnění.

V Německu se objevily majky na dětských hřištích. Může se to stát i u nás? Jaká místa obvykle vyhledává?

Z Česka neznám případ, že by se objevily na hřišti, jen velmi vzácně žijí v blízkosti zástavby. Možná mají v Německu lepší hřiště, protože majka slouží jako indikátor biologicky cenných lokalit. Objevuje se tam, kde se daří včelám samotářkám, a ty zase žijí v místech, kde mají dostatek květů a vhodné prostory pro hnízdění, což jsou především výhřevné stráně s řídkou vegetací. U nás se tak obvykle majka vyskytuje jen na chráněných lokalitách.

Proč to tak je? Ona včely nějakým způsobem potřebuje k životu?

Přesně tak. Ne však včelu medonosnou, kterou si asi každý představí jako první, ta je hospodářsky chovaným zvířetem. Kromě ní ale u nás máme na osm set dalších zástupců takzvaných samotářských včel ze šesti čeledí. Většina z nich také opyluje rostliny. Jsou to takzvané samotářské včely, které nezakládají společenství, hnízdí různě v zemi, ve dřevě, nebo v dnes populárních hmyzích hotelích. Bohužel, jak se krajina proměňuje, ubývá míst, kde mohou přirozeně hnízdit. A majka je právě na těchto včelách závislá.

Jakým způsobem?

Samice majky obvykle klade tisíce vajíček, ze kterých se líhnou velmi malé larvy, zhruba 2–3 mm velké. Ty jsou velmi pohyblivé. Vylézají na květy rostlin a čekají, až dorazí včela. Když se tak stane, chytí se jí a ona donese vetřelce do svého hnízda. Někdy vytvářejí larvy majek shluky larev na vegetaci, vypadají vzdáleně jako oranžové květy a za pomoci feromonů lákají samečka včely. Ten si myslí, že přilétá k samičce, ale místo toho přistane na larvách, které pak přenese k té už skutečné partnerce.

Je v říši hmyzu běžné, že takové množství larviček spolupracuje?

Běžné to určitě není, něco takového bylo pozorováno jen u několika druhů. Je to tedy rarita. U majek však ani nevíme, jestli to dělají obecně všechny druhy, nebo jen některé a jen za určitých okolností.

Co se děje pak? Když dorazí do včelích hnízd?