Česko/Rakousko: překročíte hranice a zmizí ptáci i zajíci

Překvapily vás výsledky vaší studie?

Velice. Od začátku jsme předpokládali, že zemědělská krajina v Rakousku, která je charakteristická menšími políčky, bude hostit více ptačích druhů a ve větším počtu. To se nám potvrdilo. Překvapilo nás však, o jak velké rozdíly se jedná. Na rakouské straně jsme zjistili 1,5krát vyšší počet ptáků i druhovou rozmanitost.

Dá se vysledovat důvod? Je vůbec relevantní srovnávat dvě různá území?

V tom byl právě náš projekt unikátní. Sledovali jsme oblast Znojemska a část Dolního Rakouska. Obě krajiny si jsou velmi podobné. Jedná se o nížiny se stejným zastoupením půd, mají stejné klima a neliší se ani v zastoupení různých krajinných prvků, jako jsou meze či větrolamy, nebo v zastoupení hlavních zemědělských plodin. V čem se však zásadně liší, je velikost polí. Zatímco Rakousko má zpravidla malé pole s různými plodinami, Česko patří v tomto ohledu k evropským rekordmanům a v porovnání s Rakouskem má až šestkrát větší polní celky.

Kolik lidí se na sčítání podílelo?

Opravdu velké množství. Zejména se jednalo o mé studenty, dobrovolníky a některé kolegy, kteří nám také pomáhali mapovat strukturu zemědělské krajiny či intenzitu hospodaření. Sčítat komplexní data z obou krajin vyžaduje hodně energie. Použili jsme dva přístupy. Jednak takzvané kvadrátové mapování, kdy jsme ve čtverci 500 x 500 metrů zjišťovali všechny ptáky zemědělské krajiny. Opakovaně jsme na místo jezdili a počítali jak hnízdící páry, tak i nehnízdící. Druhý postup se pak zaměřil na sledování druhů a početnosti v transektech (cesta, po které se počítají a zaznamenávají výskyty studovaných objektů – pozn. red.) kolem různých krajinných prvků, jako jsou větrolamy, remízky, biopásy a další.

Noční safari

A co zajíci?

Ty jsme počítali v předchozí studii. To byl velmi atraktivní výzkum, říkali jsme tomu noční safari. Sčítači totiž jedou v noci pomalu autem a s pomocí výkonných svítilen, které dosvítí až 300 metrů, sledují počty zajíců. U těch byl pak rozdíl ještě výraznější. Na našem území byla populační hustota čtyřikrát až desetkrát nižší než v Rakousku.

To znamená, že v některých oblastech Česka jich bylo méně čtyřikrát, ale na jiných byla jen desetina zajíců ve srovnání s rakouským příhraničím?

Ano. Přímo na Znojemsku, mezi Znojmem a Mikulovem, byl rozdíl čtyřnásobný, ale při srovnání například s Třeboňskem byl už desetinásobný. Ale tam k tomu přispívá i vyšší lesnatost.

Mluvil jste nejen o počtu jedinců, ale také o celých druzích. Znamená to, že za hranicemi žijí druhy, které už v Česku zcela vymizely?