Když laboratorní otrok objeví v kryse-horolezkyni unikátní vir

Oba nové arenaviry jste našla u hlodavců v Angole. Proč zrovna u hlodavců?

Obecně je výzkum virů u divoce žijících zvířat důležitý proto, že díky němu můžeme předvídat a případně i modelovat budoucí epidemiologická rizika. Většina lidských epidemií i pandemií má původ právě u zvířecích hostitelů, často divokých zvířat. Pro příklad nemusíme chodit daleko, právě se v jedné takové pandemii nacházíme. V tomto směru jsou hlodavci velice významnou skupinou savců, přenášejí totiž řadu patogenů.

Dá se to vyčíslit?

Na více než dvaceti virových a čtyřiceti bakteriálních a parazitických nákazách, které se přenáší na člověka a další velké savce, se podílejí hlodavci. I proto, že jsou často v blízkém kontaktu s lidmi. Přes všechny výzkumy jsme ale stále na zlomku toho, co se může objevit. Odhaduje se, že se v tělech savců nachází na 320 tisíc dosud neobjevených virů. Arenaviry jsou jen jednou z virových skupin a těch bylo dosud u savců objeveno okolo sedmdesáti a oficiálně uznáno jen čtyřicet.

Teď, díky vám, o dva více…

Pravděpodobně ano, poslední slovo ale bude mít ještě Mezinárodní komise pro taxonomii virů. Ta určuje, jestli je daný virus dostatečně odlišný a nový, aby byl uznán jako oficiální druh. My jsme podali žádost, vypracovali podklady, víme, že splňujeme veškerá kritéria, ale nyní musíme čekat. Komise zasedá jednou ročně a výsledek budeme znát na jaře příštího roku.

Diverzita hlodavců

Je náhoda, že se takový úspěch dostavil právě u myší v Angole?

Vlastně ani ne. V Angole se takový výzkum nikdy nedělal. V podstatě se tam nestudovala ani diverzita hlodavců. Přitom právě tam se dá očekávat ohromná diverzita obojího. V Angole se totiž protínají tři rozsáhlé biogeografické regiony, takže tam najdete velkou škálu různých biotopů, od pouští přes lesy až k savanám. Bohužel tam v letech 1961 až 2002 probíhala občanská válka a dosud je v zemi na sto tisíc nášlapných min. Proto tam prakticky neprobíhají žádné výzkumy. Kolegyně Jarmila Krásová se tam vydala prokázat právě diverzitu hlodavců a jiných drobných savců.

Původní výzkum tedy nebyl zaměřen na viry?

Ne, tím původním cílem expedice bylo popsat, jaké druhy drobných savců tam žijí a napomoci tak zřízení případných chráněných území. Když jsme ale zjistili, že tam jede, zaúkolovali jsme ji, aby u odchycených hlodavců také odebírala vzorky pro výzkum virů. A výsledkem jsou první tři arenaviry, které kdy byly v této zemi popsány.

Takže sice úspěch, ale nijak překvapivý?