Traviči se často rekrutují z myslivců či majitelů rybníků

Při svém posledním výjezdu jste našla dva luňáky červené, jestřábovité dravce, které člověk v Česku už jednou vyhubil a kteří se k nám vracejí po 160leté přestávce. Co se jim stalo?

Byly to dva případy během jednoho dne. Oba luňáci na sobě měli vysílačky, takže ornitologové viděli, že se najednou přestali pohybovat. A protože to bylo v otevřené krajině, kde by se tento kriticky ohrožený pták za normálních okolností nezdržoval, jeli jsme to zkontrolovat. Bohužel jsme zjistili, že jsou oba mrtví a s největší pravděpodobností otrávení. Jeden na jihu Moravy, druhý na Litoměřicku.

Kolikátý nález to letos byl?

Dosud jsme takto našli 54 zvířat, z toho bylo otrávených pět orlů mořských, pět luňáků červených, osmnáct kání lesních a dvanáct krkavců velkých. Šestnáct případů jsme už předali policii. Bohužel je to standardní začátek roku. Také už neplatí, že to byl poslední výjezd, dnes přibylo do této statistiky dalších sedm dravců. Akorát jsem se vrátila z Vysočiny, kde jsem na dvou místech našla sedm káňat a jednu otrávenou lišku. Věc jsme rovněž předali kriminalistům (rozhovor byl pořízen před týdnem, během té doby přibyly další případy dvou luňáků, dvou káňat, dvou vyder a dvou lišek v různých okresech – pozn. red.).

Víte, kdo tam ty návnady dává?

Jsou určité skupiny lidí, ze kterých se rekrutují traviči. Za prvé jsou to myslivci, ti považují dravce často za škodnou a snaží se jich takto zbavit. Položit otrávenou návnadu je pro ně vlastně jednoduchá metoda, jak zabít zvířata. Obzvlášť teď po zimě, kdy jsou vyhladovělá a ráda si ke svému jídelníčku polepší nějakou tou mršinou. Další skupinou jsou rybáři nebo majitelé rybníků, kteří líčí otrávenou návnadu na vydru, a tím otráví další živočichy. Pak jsou to také chovatelé drobného zvířectva, kteří mají slepice nebo králíky, a chodí jim na ně liška nebo jestřáb – tak hodí za barák kus otráveného masa. Také to mohou být preparátoři, kteří si takto obstarávají nepoškozený exemplář divokého zvířete, které pak mohou vycpat a prodat. To je sice méně častá skupina, ale také jsme už takové případy měli. Anebo to jsou úplní šílenci, kteří cílí na psy a kočky. Ti často operují v okolí měst a divoká zvířata se stávají druhotnou obětí. Motivací vždy je zbavit se nějakého zvířete.

Tresty pro pachatele? Málokdy

Jak často bývají potrestáni?

K trestu dojde u velmi mizivého procenta případů. Protože, i když má policie konkrétní podezření, je velmi těžké to dokázat. Takže před soud šly zatím – co vím – dva případy, jedno stíhání zastavil státní zástupce a jeden případ na soud čeká. Pro dokreslení, průměrně policii předáváme kolem dvaceti až pětadvaceti případů za rok. To jsou čísla od roku 2017, kdy v tomto projektu působím.

Vzpomenete si na případ, který vás šokoval nejvíce?

Ten nejhorší zákrok se stal letos, kdy jsme na jednom místě našli dvacet mrtvých zvířat. Bylo to u Sedlic na Příbramsku, kde leželo patnáct zvířat a kosterní pozůstatky dalších čtyř. První nalezený orel mořský z místa zmizel před příjezdem policie. To jsem za svou praxi nikdy neviděla.

V takovém případě je ale asi pachatel nasnadě… zdá se, že si někdo chrání „své“ území…