Člověk je vlastně sofistikovaná kultivační miska

Jak důležité jsou v našem světě mikrobi?

Ono je to vlastně obráceně. Mikrobi nežijí v našem světě, ale my žijeme ve světě mikrobů.

Jak to?

Když to vezmu úplně od začátku, tak naše Země vznikla před 4,6 miliardy let. Když asi miliardu let poté povrch ochladl, objevili se na ní mikrobi. Větší živočichové včetně člověka přišli až zhruba před 500–600 miliony lety. To znamená, že jsme se museli silně adaptovat na svět mikrobů, do kterého jsme přišli. Vyvinul se u nás imunitní systém coby jeden z mechanismů, který brání tomu, aby mikrobi, kteří na Zemi vládli tolik let, nás jako hmotu nevyužili k tomu, že ji prostě sežerou jako sofistikovanou kultivační misku.

Vy jste nyní získal prémii Lumina Quaeruntur, udělovanou Akademií věd ČR, která vám umožní sestavit výzkumný tým. Čím konkrétně se zabýváte?

Zkoumám, jak mikrobi ovlivňují imunitní systém, a snažím se zjistit, jak bychom je mohli využít k tomu, abychom ovlivnili vývoj chorob. My už víme, že mikrobi ovlivňují vznik, průběh i následky chronických nemocí a právě imunitní systém je spojením mezi mikroby a chorobou.

Střevní mikrobi a diabetes

Jakých nemocí se to týká?

Dá se říct, že všech chronických. Nejvíce důkazů je samozřejmě u nemocí střev, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, které jsou vysloveně imunitní odpovědí proti činnosti mikrobů. Ale byla nalezena spousta spojitostí také u astmatu či kožních poruch, jako jsou chronické ekzémy či lupénka. Nedávno jsme publikovali zajímavý článek o tom, že i střevní mikrobi jsou schopni právě přes imunitní systém ovlivnit i zánět vzdálený, například na kůži. Střevní mikrobi však ovlivňují také diabetes II. typu, což je cukrovka starších, obézních lidí. Jedna ze studií dokonce ukázala, že když vzali lékaři mikroby z jednoho člověka a dali do pacienta s diabetem, zlepšila se mu inzulinová rezistence. Zlepšení bohužel nebylo trvalé, ale představuje důkaz, že mikrobi ovlivňují i tuto chorobu. Se změnami mikrobiomu je spojována dokonce i řada neurologických a psychiatrických chorob, jako je roztroušená skleróza či Alzheimerova choroba.

Tyto studie jsou občas interpretovány tak, že když přestaneme jíst maso / cukr / bílé pečivo / cokoliv, vyléčíme si i rakovinu. Je to tak?

Co se týče mikrobiomu střeva, tak jej způsob stravování určitě nějakým způsobem ovlivňuje, ale takto jednoduché to není, ve hře je velká spousta faktorů. Studie například ukazují, že záleží i na tom, jak je daný člověk kolonizován mikroby krátce po narození. Velmi důležitá je také diverzita mikrobiomu. Existují práce, podle kterých je právě diverzita mikrobiomu jedním z faktorů, který ovlivňuje výskyt atopického ekzému. Ten nyní trápí už zhruba třetinu lidí.

Co vy doporučujete jíst či nejíst?