Mladí lidé znají Pelíšky, ale tu dobu skoro vůbec

Co vás v dějáku nenaučili?

Dávat si věci do souvislostí. Nadrtíte se fakta na písemku a většinu z nich za pár dní zapomenete. Já měla po letech „aha moment“ například se starověkým Řeckem a Římem. Že nešlo o dvě historické etapy. Podle osnov se probírá nejdřív starověké Řecko a pak Řím. Ale ty věci se tehdy odehrávaly současně, vzájemně se ovlivňovaly. Mně se pak řada věcí zpětně propojila.

Uměla byste vyjmenovat české panovníky?

Kdybych se dlouho zamýšlela, psala bych si je na papír, asi bych je dala dohromady.

Ptám se, protože mám pocit, že v českém školství se pořád lpí na biflování informací, které v chytrém telefonu najdete za pár vteřin. Nebylo by lepší učit studenty, jak s informacemi pracovat, jak je ověřovat, dávat si je do kontextu?

České školství se nepřizpůsobilo vývoji technologií. Před třiceti lety se při sestavování osnov nepočítalo s tím, že tu bude Google. Pamatuji si, jak nám matikářka říkala: „Nebudete mít celý život kalkulačku u sebe!“ Asi potrvá, než školství bude reflektovat, jak je snadné se dostat k informacím a v jakém objemu. Biflování je směšné.

Ještě něco by se mělo změnit?

Škola by měla víc připravit na praktický život. Ať se učí finanční gramotnost, ať studenti umí vyplnit daňové přiznání. Přidala bych mediální gramotnost, kritické myšlení, práci s informacemi. Sexuální výchova by měla být víc v duchu konsentu – nesahej na druhého, pokud ses ho nezeptal a pokud si to nepřeje.

Dějiny dávají odpověď

Stihli jste se na gymnáziu v dějepisu dostat za druhou světovou válku a probrat novodobé dějiny?

Prolítli jsme je. Nedávno jsme si o tom povídali s mým dějepisářem a přiznal mi, že je to průšvih, se kterým se nedá moc dělat, když v osnovách vidíte, co všechno se musí probrat. A řada učitelů totalitu zažila, takže jim možná nepřipadá jako dějiny, je to jejich vlastní život.

Mě zaskočilo, že někteří třicátníci nejsou schopní říct, která vojska nás obsadila v roce 1968. O totalitě skoro nic nevědí. Jakou zkušenost máte vy?