Deník Anne Frankové je pro mladé lidi stále aktuální
27. dubna 2022
Judita Matyášová
Světoznámý příběh dospívající dívky, která popisuje život za války v Amsterdamu, se dá vyprávět i jinak. V centru Berlína je stálá expozice Vše o Anne Frankové, kde se návštěvníci dozvědí méně známé informace o jejím životě a paralelách do současnosti. „Chodí k nám hodně mladých. Diskutujeme s nimi o antisemitismu za války, ale také o projevech rasismu, které sami zažili,“ říká kurátorka výstavy Verena Haug z Anne Frank Zentrum.
Přímo v Berlíně nikdy nebydlela, ale říkali jsme si, že je důležité vytvořit stálou expozici o jejím životě. Příběh Anne Frankové je totiž důležitý nejen pro německou společnost, ale zajímají se o něj lidé z celého světa. Vybrali jsme tohle místo proto, že před válkou tady, v okolí náměstí Hackescher Markt, bydlela početná židovská komunita, takže navazujeme i na konkrétní příběhy z této lokality.
Jsme moc rádi, že k nám jezdí mnoho školních skupin z celého Německa. Někteří mladí lidé slyší o Anne poprvé, jiní toho o ní vědí celkem dost, ale většinou neznají historický kontext. Studenti se nás ptají, jaký byl život Frankových před válkou, a zajímá je, proč emigrovali do Nizozemska. Vysvětlujeme jim, že Annin otec si byl velmi dobře vědom nebezpečí, které by jim jako židovské rodině v Německu hrozilo. Právě proto přijal nabídku německé firmy Opekta, aby založil její amsterdamskou pobočku. Frankovi tam žili v relativním klidu až do roku 1940, kdy nacisté vtrhli do Nizozemska a začaly represe. Anne a její starší sestra Margot musely opustit školu a každodenní život rodiny byl stále obtížnější.
To je další častá otázka, kterou nám návštěvníci pokládají. Proč byla Anne a její blízcí v několika různých táborech? Na mapě jsou znázorněny deportační trasy, kde se dozvíte, odkud kam jeli. Od roku 1942 se skrývali v tajné přístavbě obchodních prostor Otty Franka v Amsterdamu. Po dvou letech byl jejich úkryt prozrazen a rodina musela do tábora Westerbork v severovýchodním Nizozemsku. Poté byli převezeni do Osvětimi, kde Otto Frank naposledy viděl svou ženu Edith a dcery.
Dne 30. října 1944 bylo přibližně 1 000 žen z tábora Osvětim–Březinka vybráno na nucené práce v německém válečném průmyslu. Anne a Margot byly mezi nimi, Edith nikoli. Návštěvníkům vysvětlujeme, že trasa deportace souvisela s postupem sovětské armády na východě. Čím více se blížila k Osvětimi, tím více se nacisté snažili vězně deportovat na západ. Anne a Margot poslali do Bergen-Belsenu v Německu, kde obě zemřely.
Koncem ledna 1945 byl Otto v Osvětimi, kterou osvobodila sovětská armáda. Poté odjel do Katovic a odtud do Oděsy, která je dnes na území Ukrajiny. Tam se nalodil na loď směřující do Marseille. V červnu konečně dorazil do Amsterdamu, kde se znovu shledal s Janem Giesem a jeho ženou Miep, kteří Frankovým za války pomáhali. Otto neúnavně hledal své dcery a zároveň se snažil postavit na vlastní nohy v podnikání.
Podpořte Reportér sdílením článku
Přednáší o novinářské práci v Česku i v zahraničí, a snaží se motivovat začínající novináře, aby pátrali po inspirativních tématech v minulosti i v současnosti.