Ženy dobývají svět byznysu

Jako každé ráno otevřela malá Jana oči a za zdmi dětského pokoje slyšela dupot cizích lidí. Byl to signál, že pro rodinnou firmu vyrábějící kosmetiku začal nový den, linky se rozjely a kelímky s krémy se plní. O pár let později, když už byla Jana starší a firma se přestěhovala třicet kilometrů dál do domu, nechápala, že ona tam chodí na brigády až od osmi, zatímco jiní pracují od půl sedmé. „Provoz začíná v půl sedmé, všichni už makají a jen já přijdu v osm. Co si o mně pomyslí? Chci makat stejně jako všichni ostatní,“ říkala Jana své matce a vlastně i šéfové Evě. Snažila se jí vysvětlit, že když má chodit na brigádu k lince, tak pořádně. Eva Štěpánková jí ale vždy připomněla, že ani u jedné z nich není ranní vstávání silnou stránkou.

Dnes už ovšem Janu Stránskou, dceru Evy Štěpánkové, u linky nenajdete. Rodinný klenot jménem Ryor převzala coby obchodní ředitelka do svých rukou.

Ženy do čela

Vliv žen v ekonomice obecně sílí. Studie společnosti Boston Consulting Group uvádí, že v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem: v roce 2020 kontrolovaly ženy třicet tři procent celkového globálního osobního investovatelného majetku. Podle stejného zdroje v letech 2016–2019 rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.

Předloni bylo na seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes, 241 žen, o rok později už to bylo 328. Letos je v žebříčku mezi 2 668 miliardáři celkem 327 žen, z toho je více než sto těch, které samy založily nebo spoluzaložily firmu, a bohatství tak vydělaly. Hodnotu svého majetku navyšují ženy významně rychleji než kdy předtím. Česko přitom není výjimkou. Těsně pod stovkou (na 104. místě) se mezi nejbohatšími lidmi světa objevuje i Češka Renáta Kellnerová, která převzala správu majetku po svém manželovi, Petru Kellnerovi, který v minulém roce tragicky zahynul.

V mnoha zemích už dávno nevládne postoj, že muž je živitelem rodiny a žena se stará o domácnost. Důležitým momentem změny byly obě světové války dvacátého století, kdy ženy začaly masově pracovat v oborech a pozicích dříve obsazených muži, kteří byli posíláni do armády. Ženy se začaly emancipovat také v prvorepublikovém Československu, když krátce po jeho vzniku získaly volební právo. Po válce mluvila komunistická propaganda o větší roli žen, které pracují a jsou nezávislé na mužích. Mzda žen ovšem byla okolo roku 1948 zhruba o 35 procent nižší než u mužů. (A to pomíjíme fakt, že po celou dobu komunismu bylo žen v nejvyšších politických i hospodářských pozicích pramálo.)