Pěstounské rodiny z Ukrajiny mají i deset dětí, pomoc našly v Česku

V době, kdy spolu mluvíme (pátek 11. března, pozn.red.), už z města Dnipro dorazila do Česka druhá skupina pěstounských rodin. V první skupině bylo sedmdesát pět lidí, v druhé sto, většinu tvořily děti. Jak jste se s ukrajinskými pěstouny dokázali spojit?

Od začátku konfliktu jsme v úzkém kontaktu s ukrajinskými SOS dětskými vesničkami. Těm se povedlo už na začátku konfliktu evakuovat děti a pěstouny z města Luhansk a z Kyjeva do Polska. A jelikož jsme organizace, která v České republice už víc jak padesát let pomáhá pěstounským rodinám, začali jsme zjišťovat, jak se to má i s ostatními ukrajinskými pěstounskými rodinami, které nemají podporu SOS vesniček. Tak jsme se dostali do intenzivního kontaktu s ukrajinskou kolegyní z SOS vesniček, která situaci pěstounských rodin na Ukrajině mapuje a pomáhá jim.

Víte, kolik pěstounských rodin na Ukrajině je?

Kolem čtyř tisíc. Ukrajinští kolegové pro ně začali organizovat pomoc přes sociální sítě. Zprovoznili helpline, kam mohou pěstouni volat, a zároveň začali organizovat přesuny pěstounů pryč z Ukrajiny. A my těmto pěstounům nabízíme dlouhodobou podporu a pomoc, stejně jako našim pěstounům.

Nutno dodat, že specifikem ukrajinských pěstounských rodin je to, že mají někdy i deset dětí v péči.

Ano, některé ukrajinské pěstounské rodiny jsou opravdu velké. Ukrajinská legislativa rozeznává dva typy pěstounské péče – v prvním typu může jeden pěstoun pečovat až o deset dětí, jsou to v podstatě profesionální pěstouni. Druhý typ pěstounské péče vypadá stejně jako u nás, pěstouni mají jedno či dvě děti.

Co víte o rodinách, které už se vám do Česka podařilo dostat?

Ty dvě skupiny pěstounských rodin, které už dorazily do Česka, byly ukryté v krytu blízko města Dnipro. Původně to vypadalo, že to bude skupina devadesáti lidí, nakonec jich bylo 170. Problém byl, že je z města nešlo dostat všechny najednou. Sehnat několik autobusů nebylo možné, navíc kdyby jely najednou, mohly by být snadným terčem ruských vojáků.

Jak se to vyřešilo?

Podařilo se jim sehnat jeden vagon ve vlaku, který měli celý pro sebe. Detaily neznám, rozhodně to ale nebylo jednoduché, protože první skupinu se podařilo z Dnipru vypravit až po několikadenní snaze sehnat odvoz. Když pak dorazili vlakem do Lvova, byly nasmlouvané autobusy, které je měly dovézt až do Česka. Řidiči ale nakonec těsně před odjezdem řekli, že je odvezou jen k ukrajinským hranicím. Takže jsme narychlo museli shánět další autobusy, které je odvezou z hranic do Česka.

Kam se vám povedlo umístit první skupinu pěstounů?