Jak se zkoumají předsudky a můžeme se jich zbavit?

Kde se berou předsudky?

Těch vlivů je hodně. Učíte se od rodičů, přebíráte předsudky na úrovni společnosti či z médií. Jednou z funkcí předsudků je ochrana obrazu skupiny, do níž patříme a kterou považujeme za nejlepší. Příslušníci většinové společnosti se tímto způsobem mohou snažit ochránit svoje pozice ve společnosti. Když patříte do dominantní skupiny, plynou vám z toho totiž nemalé výhody. Příkladem takové ochrany vlastních pozic je například nesouhlas s pozitivní diskriminací v USA, kde mohou být studenti z jiných než bělošských etnik podporováni při přijetí na vysokou školu.

Hraje u předsudků roli strach?

Koncept ohrožení je velmi pádný mechanismus, který se při setkání s příslušníky různých skupin uplatňuje. Zvlášť to pak platí u skupin, které neznáme. Může to být strach ze spolužití, ohrožení našich hodnot, strach z bezpečnosti nebo třeba ohrožení našich pracovních příležitostí. Na Slovensku jsme s kolegou Tiborem Žingorou vedli výzkum, který se snažil vysvětlit, jak lidé hlasovali v referendu o omezení práv homosexuálů. Ukázalo se, že hlasování do velké míry ovlivňoval právě strach nebo pocit ohrožení.

Lze se pocitu ohrožení zbavit?

Na příkladu slovenského referenda jsme ukázali, že když lidé mají osobní pozitivní zkušenost s homosexuály, tak nepociťují takové ohrožení a v referendu nehlasují pro omezení jejich práv. To bylo v případě tohoto referenda klíčové, protože kampaně na jeho podporu argumentovaly právě ohrožením křesťanských hodnot. A zjistili jsme ještě jednu velmi zajímavou věc. Pokud měli lidé pozitivní zkušenost s jinou stigmatizovanou menšinou, což byli v případě tohoto výzkumu Romové, tak měli nejen menší pocit ohrožení ze strany Romů samotných, ale taky menší pocit ohrožení ze strany homosexuálů, což se opět spojovalo s bojkotem referenda za omezená práva homosexuálů.

Můžete výsledky vašeho výzkumu zobecnit?

Obecně lze říct – a to nejen na základě výše uvedeného výzkumu –, že setkávání lidí z různých společenských skupin je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak snižovat pocit ohrožení a předsudky vůči jiným skupinám. Tyto skupiny nemusí být pouze lidé jiné barvy pleti, ale kdokoli, kdo je v určitém ohledu jiný než my – na základě náboženství, zdravotního omezení nebo třeba věku.

Ale jak docílit toho, aby se různé skupiny setkávaly?

Na univerzitě v Bernu teď učím seminář o redukci sociální diskriminace. Studující zde hodnotí intervence, které mají snižovat předsudky a diskriminaci. Jedním z konkrétních příkladů je projekt v Curychu, který podporuje bydlení studentů se staršími lidmi za zvýhodněných podmínek. Vzájemně se podporují, mladší pomáhají starším, starší lidé nejsou sami. Zároveň se tak odbourávají předsudky vůči starým lidem.

To je i efekt inkluze. Když jsou děti ve třídě s různě znevýhodněnými spolužáky, lépe chápou, že ve společnosti žijí lidé, kteří se nějak odlišují, že mohou mít nějaké specifické potřeby.