Jak přežít pubertu svých dětí? Stačí si vzpomenout, jací jsme byli my
4. srpna 2021
4. srpna 2021
archiv
Už čtyřicet let zkoumá Petr Macek z Masarykovy univerzity české adolescenty. Zjistil, že současná generace prožívá životní události více emocionálně, méně spí a taky už tolik nedá na názory autorit. Zároveň platí, že byť se svět zásadně proměňuje, pocity adolescentů zůstávají stejné. „Zásadní je nemyslet si, že vaše děti prožívají věci nějak významně jinak, než když jsme byli mladí my,“ říká psycholog.
Čtyřikrát. Poprvé to bylo v roce 1992, pak 2001, následoval rok 2011 a naposledy v roce 2019. Vždy ho dáváme dětem v rozmezí čtrnáct až šestnáct let. Zajímavé a zároveň trochu limitující je, že používáme stále ten samý dotazník jako před třiceti lety.
Ano, zároveň se ale svět za tu dobu zásadně změnil. Když jsme se v roce 1992 ptali na počítače, tak jsme ještě nic netušili o sociálních sítích, které v prožívání mladých hrají nyní zásadní roli.
Adolescenti jsou tam konfrontovaní s tím, jak je berou ostatní, kdo s nimi sympatizuje, kdo nikoli. Každý den se tam odehrává vzájemné hodnocení a posuzování ve stylu líbíš/nelíbíš. Stejně jako dříve platí i dnes, že to, jak vás berou vaši vrstevníci, je v pubertě důležitý pocit. Pro současné adolescenty je to díky sociálním sítím víc intenzivní, proměnlivé a taky nespravedlivé. Fenomén neustálého posuzování a srovnání je výrazně znejišťuje.
Mezi každodenními starostmi nehraje škola už tak dominantní roli, jako to bylo ještě před deseti lety. Dospívající mají také méně problémů s penězi a naopak více problémů s rodiči a se svými vrstevníky. Zkrátila se také doba spánku, zejména ve srovnání s generací adolescentů z počátku devadesátých let. A paradoxně více čtou – ale to proto, že za čtení nebereme jen čtení knih, ale i textů na počítačích a telefonech.
Podpořte Reportér sdílením článku
Sleduje sociální problematiku a zajímají ji osudy těch, kteří neměli ve svých životech takové štěstí jako většina z nás.