„Ty buzno“ není jako „ty vole“. Učitelé by to měli umět rozlišit, říká specialistka

Pracujete na mezinárodním projektu, který se jmenuje Cesta ke genderově citlivému vzdělávání, jehož cílem je zvýšení genderové citlivosti současných a budoucích učitelů. Zaujalo mne, že s partnery z Rakouska a Maďarska srovnáváte situaci v těchto třech zemích. Co jste zjistili?

Snažili jsme se prozkoumat především různé legislativní, politické a vzdělávací dokumenty, které gender zmiňují, a zjišťovali jsme, jak se tomuto tématu země věnují v kontextu vzdělávání. Rakousko má nejdelší historii institucionálního prosazování genderové rovnosti, a to i v oblasti vzdělávání. V této zemi byla vydána už řada kvalitních příruček, které podporují vyučující v různých aspektech genderové rovnosti. Je tu i největší podpora ze strany ministerstva školství. Rakouští učitelé mají povinnost zahrnovat toto téma do výuky, ne všichni to ale dělají.

Víte o nějakém tématu, které se v rakouských školách řeší mnohem běžněji než v českých?

Záleží škola od školy. Nejde říct, že všechny rakouské školy jsou v tomto ohledu dál než naše. Znám i české školy, které podporují rozmanitost a genderovou rovnost. V čem jsou ale podle mě určitě dál, tak to je komunikování o LGBT tématech a vůbec v uvažování o tom, že gender hraje roli v našich životech a že my všichni žijeme v genderových stereotypech. A ty buď škola může podporovat a může přispívat k tomu, že bude genderová nerovnost přetrvávat, anebo se je může naopak snažit zmírňovat, mluvit o nich s dětmi a tím přispívat k tomu, že společnost bude spravedlivější.

Předpokládám, že Maďarsko je v tomto ohledu úplně na opačné straně.

Maďarsko je na tom v tomto ohledu špatně. Deset let Orbánovy vlády a jeho nacionálně ultrakonzervativní strany znamená pro tuto zemi poměrně velký posun vzad, když se budeme bavit o ženských a LGBT právech a dalších tématech. V Maďarsku je vláda otevřeně homofobní, otevřeně transfobní a bojuje proti takzvané genderové ideologii, o které se domnívá, že narušuje fungování společnosti.

Už se tyto postoje promítly i do výuky v maďarských školách?

Ano, vláda Viktora Orbána upravila školní osnovy a přepsala, o čem se děti mají učit. V osnovách se klade velký důraz na nacionalismus, na tradiční rodinu a tradiční role, na stereotypní rozdělení činností na mužské a ženské. Děti by se podle těchto osnov měly podporovat v tom, aby si tyto role osvojily. Zároveň se v osnovách píše, že naše biologické pohlaví je určující pro naši genderovou identitu. Nerozlišuje se tam tedy, že na náš gender má nějaký vliv společnost anebo že naše genderová identita nemusí být v souladu s naším biologickým pohlavím. Maďarské kurikulum takové lidi zneviditelňuje, jde proti všem, kteří se vymykají domnělému normálu.

Jaká je situace v Česku?

U nás se tomuto tématu dlouhodobě věnuje několik osobností z pedagogického prostředí a vyučující, kteří se v této oblasti chtějí vzdělávat, si mohou dohledat zajímavé příručky. Něco vzniklo i na popud ministerstva školství. Není to ale věc, která by se brala příliš vážně. Genderová rovnost je spíše jen jako doplněk a také něco, co musíme řešit kvůli EU. Všechny přistupující země se vždy zavážou k tomu, že budou rozvíjet hodnoty EU, a genderová rovnost je jednou z těchto hodnot. U téměř všech dotací v sociální oblasti se vždy řeší i to, jak daný projekt přispěje ke genderové rovnosti. Takže my se tím jako stát musíme oficiálně zabývat, ale je to pro nás zatím stále spíše přítěž.

Jak argumentujete, když se vás někdo zeptá, proč je genderově citlivé vzdělávání důležité a co všechno může ovlivnit?