Cikán, nebo Rom?

Od chvíle, co jde v televizi Most!, jsem u nás v Chomutově hodně známá osobnost – najednou se chce každý fotit. Dřív mě lidi taky občas poznávali, z předchozích filmů, ale tentokrát je to větší nával. Když jsem třeba v krámě a pospíchám, radost nemám, ale stejně se vyfotím, k tomu zahlásím „Dycky Most!“, a celkově to je příjemný. Stoupla mi prestiž. Nedávno jsem zašel na diskotéku a za chvíli jsem byl zkalenej zadarmo… Jen mi lidi neříkají Zdeňku, jak se jmenuju, ale Franto: „Franto, seš dobrej!“

Jediné špatné ohlasy mám z komentářů na internetu, kde mi například někdo vytkl, že používám slovo Cikán, když jsme přitom dávno Romové. Odpověděl jsem, že tuhle historii bohužel neznám, že mám odmalička slovo Cikán celkem rád, ale děkuju za poučení, a i já se teda pokusím říkat, že jsem Rom.

Jinak se na každý díl díváme s celou rodinou, manželce i dětem se Most! líbí – všichni říkají, že mi je postava Franty hrozně podobná, a já souhlasím.

V takový úspěch seriálu jsem nevěřil, ale ukazuje se, že lidi žijou hláškama, mají rádi vtípky, a že sice navenek odsuzujou vulgaritu, ale ve skutečnosti jim až tolik nevadí.

Pomohlo i dobré obsazení: Čvančarová, pak všichni, kteří sedávají u stolu v Severce, hlavně Martin Hofmann… S tím jsem se skamarádil, je to suprovej herec, žádnej namyšlenec nebo rasista, perfektní chlap.

Teď jsem zrovna bez práce, na volný noze. Mám nemocný ruce, do fabriky ani nemůžu, ale naštěstí se rýsuje další natáčení. Vím, že velkých rolí v životě moc nedostanu, přece jen mám rasový handicap, Rom nemůže hrát všude, ale doufám, že to brzy vyjde. Peníze potřebuju. Že by si naše rodina žila na úrovni, to se říct nedá.