Slůně pod Alpami. Rakousko a covid-19

Slůně, německy „Babyelefant“ – to je slovo roku 2020 podle hlasování organizovaného Společností pro rakouskou němčinu.

Kdo nežije v Rakousku a nesleduje tamní zprávy, může onu volbu v roce zásadně poznamenaném novým koronavirem považovat za zvláštní; vítězné slovo je však v tamním kontextu s pandemií silně spojeno. Právě délka slůněte, tedy zhruba jeden metr, se totiž v Rakousku stala pomůckou pro určení bezpečného odstupu coby ochrany proti nákaze. Může se to zdát bizarní, nelogické, ale právě kvůli slůněti si onu vzdálenost lidé zapamatovali. A to i ti, kteří zrovna nebyli v zoo ve vídeňském Schönbrunnu, kde právě jednoho takového malého slona od předloňska mají.

Slůně poslala na jaře do veřejného prostoru sama rakouská vláda v jednom ze svých informačních spotů. Tato kampaň měla bezpochyby úspěch – na rozdíl třeba od inzerátu českého ministerstva zdravotnictví, který „lákal“ k vakcinaci obrázkem velké injekční stříkačky a titulkem „Toto není pravda“.

Malý slon byl natolik úspěšný marketingový tahák, že ho vláda čtyřiatřicetiletého Sebastiana Kurze používala celý rok, naposledy znovu v prosinci, kdy apelovala na Rakušany, aby nepřestávali dodržovat pravidla. Dítě převlečené do kostýmu slona se v předvánočním videu snaží v tlačenici odstrkovat lidi od sebe na potřebnou vzdálenost a bojuje při tom s těly mnohem vyšších dospělých. „Být slůnětem není snadné. Pomozme mu,“ apeloval spot zaplacený rakouskou vládou.

Slůně může ilustrovat jeden z více aspektů, v nichž je postup rakouské a české vlády v boji s koronavirem podobný – a současně odlišný. Politický marketing byl důležitým motivem aktivit rakouského kancléře Sebastiana Kurze i českého premiéra Andreje Babiše. Zatímco Babiše zaměstnávaly podzimní krajské a senátní volby, Kurz vstupoval do roku 2020 s novou vládou a chtěl se blýsknout. Konkrétní marketingové výkony však byly v každé zemi jiné.