Džihád v Aši
7. února 2019
Reportér 02/2019 · Číslo 54Džihád v Aši
Nepokoje v Chemnitzu, Syřan obviněn z vraždy – mohli jsme se dočíst o Německu. Jde ovšem o to jediné, co se kolem uprchlíků a migrantů u našeho západního souseda děje? Český novinář se po třech letech vrátil do města Hof u bavorsko-českých hranic. A zjistil, že něco tam skřípe, někteří azylanti se chtějí vrátit, ale třeba Syřan Džihád (který dobře ví, že jeho jméno vyvolává v Evropě údiv) studuje a pracuje v IT firmě.
Opuštěnou pěší zónou pomalu projíždí policejní auto. Katrin trochu uhne na stranu. „Jezdí jich tu teď asi víc,“ pronese nevzrušeně směrem k vozu s majáčkem. Podobně bez emocí – cestou do kavárny setmělým a klidným centrem Hofu – pokračuje ve výkladu, jak se za poslední tři roky bavorské město změnilo: „Po ulici chodí víc tmavých a vousatých typů a žen v šátku.“ O kriminalitě či o obavách z budoucnosti nehovoří.
Jeden z těch „tmavých typů“ jde právě s námi. Džihádovi je šestadvacet a před třemi lety odešel, jak říká, ze syrského Damašku, aby se vyhnul službě v armádě diktátora Asada a mohl dál studovat. Německo pro něj bylo jasným cílem, věděl, že chce právě sem a že už nechce zpět. Podobně jako statisíce dalších přijel na podzim 2015 nejdřív do Bavorska; tehdejší vnitroněmecký systém přerozdělování běženců ho nakonec přivedl do Hofu poblíž českých hranic. Katrin byla jedna z prvních, kdo mu pomohli.
Když jsem před třemi lety přijel do Hofu poprvé, byli tu žadatelé o azyl k vidění také, ale méně. Na adventním trhu postávali u stánku se svařeným vínem, povídali si a nic nekupovali. Ve městě v tu dobu ještě stále fungovalo několik provizorních ubytoven ve školních tělocvičnách, kde uprchlíci a migranti, včetně rodin s dětmi, spali v teple, ale ve skromných kójích na lehátkách. Dnes už na palubovkách znovu sportují děti – ty německé i děti z rodin migrantů – a nově příchozí se rozprostřeli v bytech všude po městě.
Právě dobrá dostupnost bydlení, dostatek volných a na bavorské poměry i relativně levných bytů v roce 2015 v první fázi migrační vlny Hofu pomohly – dnes ovšem situaci spíš komplikují.
„Hof má čtyřicet šest tisíc obyvatel a za poslední roky sem přišlo něco přes dva tisíce žadatelů o azyl,“ říká Wendy Müller-Elliottová, úřednice města, koordinátorka pro uprchlíky. Zatímco na vrcholu migrační krize tvořila její náplň práce z velké části urgentní logistika, tedy jak nově příchozím obstarat jídlo a střechu nad hlavou, dnes řeší hlavně to, aby Syřané, Iráčané, Afghánci a další noví obyvatelé města snáz zapadli mezi ty staré.
Podpořte Reportér sdílením článku
Reportér serveru HlídacíPes.org. Předtím řadu let působil v zahraniční redakci Českého rozhlasu i jako stálý zpravodaj ČRo na Slovensku a v Rakousku. Za multimediální projekt Cíl: Německo o syrských uprchlících získal Česko-německou novinářskou cenu za rok 2016.