Lepší jeden sud než osmadvacet lahví

Jan Riegert pracoval dlouhé roky v diplomacii a v korporátu. Před časem svět velkých společností opustil, aby založil rodinný podnik na dovoz šumivého vína z italské oblasti Monferrato, která leží na severozápadě Itálie východně od Turína.

Šumivé frizzante dováží ve dvacetilitrových sudech z recyklovaného plastu, v obalu nazývaném KeyKeg. Jde v zásadě o prosecco – oficiálně se tak ovšem smí označovat, jen pokud je v lahvi. „Prakticky jde o úplně stejné víno, které je v lahvích a které lidé kupují jako prosecco,“ vysvětluje Riegert.

Výhodou velkého balení, jež se dodává zejména do gastronomie, ale kupují ho třeba i jednotlivci na svatby či další oslavy, je jednodušší logistika, lepší manipulace – a také méně odpadu. Hodí se zejména na akce s větší koncentrací lidí, jako jsou například koncerty či různé festivaly, kde je nutné nárazově obsloužit desítky až stovky lidí.

Uvnitř sudu se nachází pytel se speciálním povrchem. Mezi něj a sud se pouští tlak, čímž nedochází ke kontaktu s vínem, které tak nemůže zoxidovat nebo se přesytit CO2. „Díky tomu vydrží dlouho, sud může být naražený i měsíce a víno se v něm nezkazí,“ vysvětluje Riegert.

Sudy dováží na standardních transportních europaletách, na každé z nich je jich třicet. Po použití se ze sudu vypustí tlak, sešlape se a vyhodí do kontejneru na plast. Odpad, který tak z jedné palety vznikne, je podle něj přibližně třicet kilo recyklovaného plastu. „Když bych dovážel stejný objem v lahvích, byly by to stovky kilogramů skla,“ říká.