Střecha mu zarostla zelení. A bylo to dobré

Post Image

Střecha mu zarostla zelení. A bylo to dobré

Play icon
12 minut

foto Profimedia.cz

Patrně ne každý to ví. Jedním ze sektorů produkujících opravdu významné množství emisí, způsobujících globální oteplení, jsou stavby. Třeba budovy v Evropské unii spotřebují 40 procent veškeré energie v tomto bloku – a vyprodukují 36 procent emisí skleníkových plynů. I stavebnictví proto nyní prochází zásadní transformací. Tento sektor zelená. A to nejen obrazně, ale i doslova, zelené střechy a fasády porostlé vegetací můžou při boji s klimatickou změnou výrazně pomoci.

Zelená je dobrá. Ať už je na střeše, nebo na zdi. Například metr čtvereční klasické plechové střechy průmyslové haly se za slunečného počasí rozpálí až na 80 stupňů Celsia. Střecha pak funguje v podstatě jako velký radiátor, který sálá teplo do krajiny, z níž se mnohem rychleji odpařuje voda.

Pokud se ovšem zařídí, že na takové střeše roste zeleň – rostliny, nebo dokonce keře a malé stromky –, dokáže naopak svoje okolí ochladit a zmenšit odtok dešťové vody, která by jinak skončila bez využití v kanálu. Speciálně v letních vedrech může taková zelená střecha snížit vnitřní teplotu v domě.

Proto také stát zeleň na střechách zvýhodňuje. Veřejné a komerční budovy se zelenými střechami ušetří přibližně 20 tisíc korun ročně za srážkovné, což je poplatek provozovateli kanalizace za odvod srážkových vod ze zastavěných ploch.

Bytové i rodinné domy mají v tuto chvíli z poplatku výjimku, ale veřejné a komerční budovy musí podle zákona o vodovodech a kanalizacích platit stočné za srážkovou vodu, která naprší na střechu a odteče do kanalizace. Srážkovné vychází podle lokality na 35 až 50 korun na kubík.

Ovšem i majitelé rodinných domů a bytů mohou díky zeleným střechám získat výhody. Mohou využít dotace na zelené střechy z programu Nová zelená úsporám.

Podpořte Reportér sdílením článku