Každý den se štípnu, jestli se mi to nezdá

Hrávala jste v dívčí punkové kapele. Kdy jste zjistila, že budete pankačka, a ne roztleskávačka?

Naši se hodně stěhovali, a když jsem přišla na střední školu, byla jsem tam ta nová holka. Inklinovala jsem spíš k bohémům než ke sportovcům – a hudba k bohémskému stylu života přirozeně patří. Líbila se mi agresivní hudba, možná proto, že jsem vnitřně naštvaná…

Ještě i dnes?

Ano. Řekla bych, že je to jedna z příčin mého úspěchu – že jsem ve studiu agresivní a nebojím se. Je to součást mé značky – Sylvia je producentka, která se nebojí.

A tehdy jste věděla, že bude hudba středobodem vašeho života?

Odmalička jsem vyrůstala ve zvláštním prostředí; můj otec byl konstruktér a maminka operní pěvkyně, docela neobvyklá kombinace. Táta navrhoval díly pro automobilový průmysl, ale stavěl si i vlastní elektroniku. Když se objevilo stereo, sestavil si vlastní stereo systém a magnetofon. Když mi byly dva roky, posadil mě před magnetofon s mikrofonem a já jsem hodiny a hodiny nahrávala vlastní hlas a zvuky a pak ty nahrávky poslouchala. Byla jsem z toho úplně unesená, a i když mi byly teprve dva, živě si to pamatuji. A pak tam byl vliv z máminy strany, doma pořád hrála klasická hudba. Máma mi odmalička zpívala, používala mě jako činku a držela mě před sebou, když praktikovala pěvecké cviky na posílení břicha. Mé nejranější vzpomínky jsou spojeny s jejím zpěvem, často mě i brala na představení michiganského divadla, kde měla hlavní sopránové party. Pak se ale kvůli mateřství operní kariéry vzdala.

Táta mě stále hodně ovlivňuje, i dnes se ho ptám na radu ohledně technických záležitostí nahrávání. On mě třeba naučil tohle (Sylvia mi ukazuje starý telefonní aparát, který si včera koupila v pražském vetešnictví) – víte, že když ten telefon správně zapojíte, je z něj skvělý mikrofon? Přesně tohle teď uděláme – zapojíme ho a budeme ho používat jako nahrávací mikrofon pro vokály.

Dívky mají tradičně respekt k čemukoliv, co vypadá technicky, ale když jim v raném věku umožníte si přístroje osahat a hrát si s nimi, ztratí ty zábrany. Váš otec pro vás udělal to nejlepší, co mohl. Hrála jste si s panenkami?

Ne, spíš s autíčky.

Hudební průmysl je v podstatě chlapskou záležitostí. Když se řekne producentka, kromě vás člověka napadne jméno Linda Perry, a pak už nikdo.