Putinovi Němci

Ještě na jaře jich bylo mnoho, v létě však síla Putinových sympatizantů v Německu viditelně oslabila. Znamená to však konec této, jak se v Německu říká, skupiny Putin Versteher? Proč a kdo má v zemi sousedící s Českem tendenci chápat nynější ruský režim?

Historické vítězství, obrat, politický zlom – silnými slovy nešetří ten den Alexander Gauland. Je polovina září a Gaulandem vedená kandidátka Alternativy pro Německo právě dosáhla ve spolkové zemi Brandenbursko historického úspěchu. Volby nevyhrála, dvanáctiprocentní volební zisk ji ale katapultoval z nuly mezi důležité síly v zemském parlamentu. Spolu s ní se dostala do popředí i její témata: posílení národních zájmů na úkor Evropské unie, obnovení hraničních kontrol – a také obrat v kurzu směrem ke klíčovému partnerovi v zahraničí, Rusku.

Alexander Gauland a jeho Alternativa (zkratkou AfD), která zaznamenává úspěchy i v dalších spolkových zemích, se řadí mezi nesourodou skupinu označovanou německými novináři jako Putin Versteher neboli ti, kteří „rozumí Putinovi“.

Gauland je uhlazený sedmdesátník. V saku a pletené vestě přichází za skupinkou zahraničních novinářů v dobré náladě. Politický matador, který přes čtyřicet let působil v hesenské centrále vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), hovoří o řadě témat, ale pozornost se velmi rychle stáčí k Ukrajině a Rusku. Politik AfD se nenechá dlouho pobízet k prezentaci svého pohledu. „Kdo je v právu? Jaké právo myslíte? Tohle je prostě logicky ruský zájem,“ říká Gauland a začíná mluvit o carské tradici silného Ruska, která se dnes v jeho očích zcela pochopitelně projevuje v mezinárodní politice. Ukrajina, ale i další postsovětské země do sféry ruského vlivu zkrátka patří. Státy jako Německo by do ruských zájmů neměly zasahovat. „Co víc, už teď se Evropa angažovala na Východě více, než je zdrávo. Kdyby to bylo na mně, řeknu jednoznačné ne i vaší zemi,“ odpovídá Gauland překvapenému chorvatskému novináři na otázku, co si myslí o dalším rozšiřování Evropské unie.

Alexander Gauland bude se svými názory následující roky pracovat zatím jen v regionálním brandenburském sněmu. Kdyby hledal oporu v berlínském Bundestagu a u poslanců vládní koalice, někoho by určitě našel. Naposledy se podobně vyjádřil vlivný křesťanský demokrat Peter Gauweiler: v polovině září odcestoval do Moskvy oficiálně otevřít měsíc německého jazyka a hovořit o německo-ruské kulturní tradici. Při té příležitosti neopomněl zkritizovat protikremelské ekonomické sankce EU jako „zbabělou politiku ve špatném směru“.

Šéf spolkového parlamentu pak odmítl Gauweilerovi povolit cestu na Krym s tím, že by to působilo jako uznání jeho příslušnosti k Rusku, což Berlín odmítá. Ruská prokremelská média si přesto z události vzala své a neopomněla připomenout, že mezi Němci je ještě stále řada politiků usilujících o dobré vztahy s Kremlem.

Hluboké spojení