Má poslední řidička, madam Malárie
21. ledna 2018
Reportér 01/2018 · Číslo 41Má poslední řidička, madam Malárie
21. ledna 2018
Reportér 01/2018 · Číslo 41Má poslední řidička, madam Malárie
Na severu Maroka svůj poslední životní autostop předčasně ukončím. Kdo mě zná, ten tuší, že je zle. Já se obvykle nevzdávám, ale teď jde nejspíš o život. Přes celou Afriku z jejího nejjižnějšího cípu až sem mě vezlo sto osmnáct aut anebo motorek, sto devatenáctým vozidlem bude sanitka.
Do letadla mi zbývá deset metrů; mám mlhu před očima, ale jdu.
Teď ještě pět – podle všeho se hrozně motám, ale třeba ne, nevím…
„Pane, je vám dobře?“
Nějaká ženská se mě ptá zcela správně rovnou anglicky, já se na ni nepodívám, ale přikývnu. „Skvěle.“ Buď jsem to řekl nahlas, anebo v duchu – padesát na padesát…
„Nevypadáte.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.