Který den v historii lidstva byste nejraději prožili?

---

Na filmu s Lumièry

Ráda bych seděla 28. prosince 1895 v setmělém sále pařížské kavárny Grand Café na bulváru Kapucínů. Toho dne se tam totiž narodil film, konalo se první veřejné filmové představení na světě. Bratři Louis a August Lumièrové promítali ohromenému publiku – prý ho tvořilo třiatřicet diváků, zatímco na nároží před kavárnou se tlačil několikatisícový vzrušený, zvědavý dav – svůj film nazvaný Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny. Úžas, nadšení a potlesk přítomných neznaly mezí. Byla to nadějná doba strhujících vynálezů, někdy dokonce mírumilovných.

---

Noc s Evou

Rád bych strávil vlahou květnovou noc před mnoha tisíciletími ve společnosti Mitochondriální Evy, jak evoluční biologové nazývají dámu, jež je v mateřské linii společným předkem nás všech. Samozřejmě mi nejde jen o nějaké milkování. Rád bych se nejen na vlastní sliznici přesvědčil: byla to osudová žena-vamp, či spíše domácí puťka? Vede k celosvětovému úspěchu výjimečnost, nebo tuctovost a šeď? Prostě – má vesmír vštěpen vyšší řád, nebo mu vládne jen tupý vektor chaotického mrcasení? Při pohledu z okna mne jímá podezření, že platí možnost druhá.

---

Založení univerzity 1348

Vybral bych si den, kdy byla Karlem IV. založena pražská univerzita – nepochybně šlo o událost významnou pro celý akademický svět, navíc já jsem s naší univerzitou už mnoho let spojen vlastní prací. Jinak celá doba vládnutí Karla IV. byla velmi přitažlivá. Líbilo by se mi zúčastnit se jeho cest po celé Evropě, a neuvěřitelně zajímavá musela být i výstavba Prahy, protože město se za Karla IV. nesmírně změnilo. Mohl bych se projít mezi prvními po Karlově mostě a novými bulváry Nového Města pražského.

---

Korunovace roku 1355

Jakožto Wabi Daněk jsem dnů významných pro lidstvo absolvoval dostatek. Proletěla nade mnou například Halleyova kometa, zažil jsem přelom milénií, sedmdesát let míru ve střední Evropě, vstup lidí do vesmíru i jejich přistání na Měsíci… Docela dost na to, abych netoužil po dalších, nemyslíte? Ale dobře tedy – docela bych si přál být v kůži Karla IV. při jeho korunovaci na císaře římského roku 1355, a to hlavně z toho důvodu, že mě jaksi nenapadá slavnostnější chvíle v životě nejslavnějšího Čecha.