Který z největších problémů nejméně řešíme?
9. března 2017
Reportér 3/2017 · Číslo 31
ZvětšitProfimedia.cz
Na anketní otázku otázku odpovídají psycholog, předsedkyně Akademie věd ČR, vědecký publicista a filozof.
ZvětšitStáří a umírání
Moje generace udělala vše pro to, aby se vybudovaly nové stadiony, nádraží nebo tunely, ale zapomnělo se na přísloví: Jak si kdo ustele, tak si lehne. Je mi padesát, do třiceti let budu na prkně a nemám pocit, že bych šel do vlídného prostředí. Politici se snažili, aby v Praze byla olympiáda, ale málo se starají o hospice, eldéenky, domovy důchodců – asi předpokládají, že budeme houfně umírat na kladině a s medicinbalem na hrudi. I dětem je třeba připomínat, že stejně tak, jako jsme se my piplali s nimi, se za pár let budou piplat oni s námi. Holt budeme pár let na obtíž…
ZvětšitVyužití vědy
Společnost není připravena na rychlý rozvoj vědy. Lze to sledovat v oblasti biologicko-lékařského výzkumu nebo fyziky či informatiky. Přijímat nové poznatky a zvykat si na ně vyžaduje čas a dozrávání, často i posuny v etickém chápání. Téměř denně jsme svědky objevů, které mají dalekosáhlý přesah a mohou radikálně měnit k lepšímu naše životy, na druhou stranu se potýkáme s odvěkým lpěním na starém a prověřeném, narážíme na nepochopení, obavy či odmítání. Je potřeba obrovská a trpělivá práce, aby vědecké poznatky mohly být úspěšně a rychle uváděny do života.
ZvětšitRezistence a Pan Rozárka
Začnu vážně: mnohem více pozornosti si zaslouží rezistence vůči antibiotikům. Bakterie jsou a budou stále odolnější, a pokud se rychle neposuneme, můžeme začít v tomhle evolučním souboji tvrdě prohrávat. Za jednu až dvě generace mohou být každý rok místo milionů zachráněných miliony mrtvých. Víc lidí než antibiotika zachránil snad jen zdravý rozum, kéž bychom jej dokázali nejen v tomto případě využít… A teď nevážně: malá pozornost se věnuje řeči zvířat. Chtěl bych vědět, co si myslí můj kocour Pan Rozárka – obzvlášť, když mu odmítnu dát kus svého oběda.
ZvětšitLidská důstojnost
Podceňovaným problémem je lidská důstojnost. Jistě, několik současných autorů o tomto tématu píše a sousloví „lidská důstojnost“ se objevuje v mnoha proslovech. Víme však, co lidská důstojnost je? Na čem se zakládá? A především, víme, co plyne ze skutečnosti, že lidská bytost je vždy hodna důstojnosti? Tato „všudypřítomnost“ je důvodem minimální pozornosti, které se pojmu důstojnosti dostává. Když tak často o lidské důstojnosti mluvíme, tak víme, co to je. Opravdu? Pokud se nyní zamyslíte, dokážete říci, co je lidská důstojnost a co lidská důstojnost znamená?
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
VÝBĚR DNE
