Jste nezodpovědné, aneb staří mudrlanti peskují

„Tak to hned po půlmaratonu otevřeme víno,“ převlékl jsem se do běžeckých trenýrek. Věděl jsem, že když den takhle krásně začal, nesmím teď ani letmo nahlédnout do diskusí na internetu, které by mi ho hned zase zprůměrovaly. Jenže dnes je doba, kdy diskuse otevírat nemusíte. Ony si vás najdou.

Na startu pražského půlmaratonu už začíná hrát Vltava, když mi přijde zpráva od spisovatele Martina Goffy. „Zdravím Tomáši, dnes poprvé lituju, že nepůsobím v médiích. Právě jsem na Novinkách četl článek o návratu těch dvou holek a pak mrknul na diskusi. Tolik hnusu, co se vyvalilo, jsem nečekal. Od moudrostí typu tak co holky, kam vyrazíte příště, přes otázky, kdoví kolik nás to stálo, až po konstatování, tak a za pár dní se přistěhují jejich muslimští manželé. Mít možnost, tak těm šmejdům něco veřejně napíšu, vždyť ty holky si musely vytrpět svoje, o jejich rodinách nemluvě. Nechcete to napsat místo mě? Vždyť to není možný, proboha…“

Přikázal jsem si prozatím uvažovat pozitivně a s láskou myslel na ony dvě dívky po celý závod, běžel jsem pro ně. Sotva se to kdy dozvědí, ale dostaly ode mě osobní rekord: 1:45:19. Doma jsme v podvečer otevřeli veltlín.

Ani po vystřízlivění jsem se do diskusí nedíval, ale v médiích se mi stejně nevyhnuly hlasy mravokárců, kteří peskují ta dvě děvčata za jejich nezodpovědnost.

Tento názor vyjadřují hlavně staří lidé, s nimiž jinak často souhlasím, mimo jiné Miloš Zeman. Proto o jejich slovech přemýšlím, snažím se je pochopit. A povím vám to asi takhle. Kdybych mohl příští veltlín odšpuntovat s prezidentem, řekl bych mu:

Ano, milý pane, ty holky se vypravily na náročnou, nepohodlnou a riskantní cestu.

Udělaly přesně to samé, jako všichni ti, kterých si v životě doopravdy vážím.

A je mi pochopitelně jasné, že Češi nad padesát mohli takové cesty podnikat obvykle jenom duchovním terénem, pročež tomu při nižší empatii nemůžou rozumět.

Kdyby se narodili o třicet nebo čtyřicet let později, nejspíš by ti lepší z nich na podobné poutě vyrazili.

Nebo by o nich snili.

Nebo by chtěli chodit s holkama, které se toho nebály.