Vražda! Aneb tak se rodil Othello
11. ledna 2015
Dva měsíce jsme sledovali úžasný zrod i zoufalý pád mouřenína, jenž miloval pošetile, avšak vroucně, a nežárlil, ale k žárlivosti byl dohnán. Vítejte ve Stavovském divadle, scéně divadla Národního, kde právě končí premiéra Othella.
V 19:05 premiéra začala − nekonečně slizký David Prachař rovnou přiznal, že černochovi sice bude sloužit dál, ale jen a pouze pro svůj vlastní prospěch. Ve 21:24 nakázal onen černoch, který vůbec není černý, pouze divošsky potetovaný, aby si ta jeho děvka, která vůbec není děvkou, lehla. Ve 21:25 ji uškrtil. Doufejme, že to Magdalenu Borovou moc nebolelo, brzy se zeptáme.
Ve 21:30 už ten potetovanec (ano, Karel Dobrý je to) odjížděl na invalidním vozíku kamsi do pekla a z jeho očí, nenavyklých plakat, prýštily proudy slz jak v Arábii míza ze stromů. Šedovlasý Vladislav Beneš vyřkl směrem k Prachařovi trefnou poznámku: „To je tvé dílo − bolí z něj oči,“ a bylo dokonáno.
Nyní je 21:38 a popáté se zvedá opona. Diváci nejspíš mají pocit, že se děkovačka odehrává živelně, že to je výron přirozené radosti, ale omyl, věda to je. Inspicient Milan Školník ze strany jeviště diriguje: „Poklonit, poklonit! Poklonit a stůjte! Opona… A teď tam jděte jeden po druhém, jako poslední Karel!“
Když se klaní Karel Dobrý, diváci pochvalně výskají. Na děkovačku sešel dolů taky režisér Daniel Špinar. Na hlavě mu neposlušně stojí zhruba čtyři vlasy, což je k nevíře − Špinar bývá vždycky skvěle učesán. Asi se něco děje. Možná si ty svoje vlasy nervózně prohrábl zpocenou rukou; vypadá to tak. Mimochodem, Špinar při premiéře vůbec neseděl v hledišti, díval se na obrazovku v šatně, ale to nic.
„Poklonit! Poklonit!“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
Doporučení autoři
VÝBĚR DNE
