Psovid-19
2. března 2022
Reportér 03/2022 · Číslo 91
Psovid-19
foto Tomáš Binter
Jako asi všechny děti, i ty naše chtěly pejska. „Zatím určitě ne, jednou snad,“ říkávali jsme jim vyhýbavě: „Až budeme mít na venkově chalupu...“ Chalupu zatím nemáme, ale loni jsme si pořídili Bubbu, fenku australského ovčáka. Podobně to dopadlo i u pěti nebo šesti našich sousedů a podobně to vypadá snad v každé české ulici – pandemie covidu zvedla rekordní vlnu zájmu o psy, což kromě spousty radosti přináší i trable. „Nepamatujeme tolik mladých psů,“ říkají například výcvikáři, „trpících separační úzkostí.“
Potkávali jsme se vždycky, protože máme podobně staré děti, ale teď se potkáváme skoro denně – při venčení na louce za barákem.
„Holky,“ ptám se sousedek, když se psi začnou honit, „a pořídily byste si ty svoje, kdyby nezačal covid?“
Prý možná jo, shodují se Lenka s Hankou: „Ale pandemie to určitě urychlila.“
Lenka má půlročního bostonského teriéra jménem Abby: „Rodinu a psa jsem chtěla odjakživa,“ říká, „ale na zvíře jsem nejdřív s malými dětmi neměla odvahu. Jak syn s dcerou rostli, rostla i touha po psovi, ale manžel byl proti s tím, že radši začneme pořádně cestovat, jenže pak začala pandemie. Cestování po světě bylo obtížné, měli jsme víc času, spoustu ho trávili doma, někdy si připadali osamělí…“
A bylo – manžel ustoupil.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
