Druhá velryba pražská
14. února 2021
Reportér 02/2021 · Číslo 78
Druhá velryba pražská
foto Jan Hromádko
Následující příběh mohu vyprávět jen díky náhodě a omylu. Začalo to tím, že mi nedávno můj oblíbený sochař Vojtěch Míča řekl: „Dodělávám velrybu.“ Cože?! „Vlastně plejtváka...“ Míča vypadal, že si nevymýšlí, a já chtěl slyšet víc, ale je to introvert – jen se zasmál: „Musíte spíš za Andrejem Shbatem, který ví o té kostře všechno; jeho historky mi krátily mnohatýdenní tvrdou práci.“ Za anatomem a antropologem Andrejem Shbatem jsem chtěl automaticky zamířit do Národního muzea, jenže to bych šel úplně špatně.
Na závěr telefonického domlouvání rozhovoru jsem se vlastně chtěl jen ujistit: „Takže ten sraz máme pod velrybou v Národním?“
Jedenačtyřicetiletý Andrej Shbat v tu chvíli pochopil, že jsem mimo, spolkl však komentář a dal mi správnou adresu: „Musíte přijít do Muzea normální a srovnávací anatomie na 1. lékařské fakultě. A není to velryba, ale plejtvák.“
Do háje.
O čem to chci vlastně psát?
„A je ten váš plejtvák vůbec zajímavej?“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
