PODCAST: Prošel bych se v botách Jaromíra Nohavici, říká Martin Kyšperský z Květů

Listopad je požehnaným měsícem pro českou muziku – kromě nové desky tvé skupiny Květy vyšla i Lenka Dusilová, Jarek Nohavica, Tara Fuki, Povodí Ohře…

Výborná společnost.

Kdybys mohl odjet s jediným ze zmíněných umělců na dovolenou, koho si vybereš?

Moc rád mám Lenku Dusilovou, jsme blízcí přátelé, ale vyrazil bych s Jaromírem Nohavicou.

Proč?

Jeho písně jsem v devadesátých letech miloval, zvlášť desku Divné století, ta byla silná, ale delší dobu už jsem rozpačitý z Nohavicova politického uvažování. Zjevně se kamarádí s lidmi, které nemám moc rád, čemuž nerozumím. Chtěl bych ho poznat a pochopit. Depeche Mode kdysi zpívali „try walking in my shoes“, a mě by zajímalo, jaké je chodit v botách Jarka Nohavici – na dovolené bych si je s ním prohodil. Mimochodem, dnes ráno jsem slyšel písničku z Nohavicovy nové desky o předčasném umírání jiného skvělého muzikanta, Emila Pospíšila: a nádherná!

Pro Jarka je typické, řekl bych, že se spřátelí s kdekým. Klidně by kamarádil s tebou, ale kamarádí i s lidmi, které ty nemusíš.

Beru. Spousta nedorozumění vzniká, když o druhém nemáš dost informací, a já jich v tomhle případě dost nemám.

Teď k té Lence Dusilové: Pokud vím, na její nové desce jsi zanechal kus práce.

Asi čtyři texty jsme dělali společně.

Jak společně?