Nedá sa, dá sa, nejlepší sa dá Pražákům
11. října 2020
Reportér 10/2020 · Číslo 74
Nedá sa, dá sa, nejlepší sa dá Pražákům
foto Tomáš Binter
Začalo to tím, že jsem si kdysi na festivalu v rumunském Banátu oblíbil kapelu Vasilův Rubáš. Nemohl jsem si tenkrát nevšimnout, že oba její členové, jak Vasil, tak i Petr Rubáš, mají přátelský vztah k alkoholu, protože pili tamní višňovku po litrech. Později jsem zjistil, že hlavně Petr má ještě výrazně silnější vztah k vínu. Teď sedím v jeho nové Degustéce a po dvou hodinách ochutnávání musím uznat: „Ty ze mě, Petře, na stará kolena uděláš vinaře.“
Když před rokem vyrazil na společné turné s Vasilovým Rubášem můj přítel Xavier Baumaxa, po pár koncertech hlásil: „Petr vozí na každej koncert několik vzorků moravskýho vína, pokaždý jinýho, občas je dokonce červený, ale řeknu ti, že zatím ani jedno nebylo zlý…“
Což jsem ještě pustil druhým uchem ven, ale letos v červnu mě osud svedl s Vasilovým Rubášem na večírek v českokrumlovském hotelu Růže a ráno mě vzbudila esemeska od Petra: „Neviděl jsi náhodou moji šavli?“
Chvíli jsem bezradně mžoural, ta slova mi nepřipadala vyloženě nesmyslná, znáte ta bolavější rána, že jo…
A potom jsem si vzpomněl: Vždyť on tam sabrážoval lahve vína, sekal jim hrdla, navíc vypadal, že to nedělá prvně!
„My teď s mojí Irenkou otevíráme menší, ale snad i jedinečnej podnik v Holešovicích,“ nadhodil poté, co objevil šavli za pianem: „Až půjdeš v Praze kolem, zastav se.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
