Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno
15. září 2019
Reportér 09/2019 · Číslo 61Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno
15. září 2019
Reportér 09/2019 · Číslo 61Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno
Pracovní podmínky v redakci Reportéra nebyly přes prázdniny jednoduché: stavební firma postavila kolem domu lešení, zedníci opravovali fasádu. Na nás, laiky, působili ti muži solidně, vyznačovali se slušností, rychlostí i zručností. Jednou po poledni dva zedníci zvýšili hlas, bavili se o politice, kolegyně Lucka zavřela okno. Poprosil jsem, ať ho zase otevře: „Tohle vypadá na zásadní dialog dnešní doby!“
Upřímně řečeno, vyvážený dialog vypadá jinak – v této debatě je mnohem hlasitější Venca.
Vencovi bude brzy šedesát, zedníkem se vyučil, po lešeních šplhá od roku 1975, je takzvaný „doživotní lopaťák“. V minulých parlamentních volbách hodil hlas SPD, v příštích bude uvažovat o Trikolóře. Pro Vencu je zásadním tématem migrace do Evropy – dokázal by se kvůli němu přít donekonečna a letos má štěstí, že našel na lešení oponenta.
Jmenuje se Olin a je mu šedesát čtyři. Stejně jako Venca žije v Praze, i on dělá zednické práce polovinu života, posledně volil hnutí Starostové a nezávislí. Je to tichý muž, ale baví ho Vencu provokovat – teď se mu to znovu povedlo. „Tys volil Rakušana?“ huláká Venca: „No to jdi do prdele!“
Olin se těší na spor: „Mám nízkej krevní tlak, ale díky tobě nepotřebuju prášky. Stačí se takhle porafat – a tlak jde okamžitě nahoru.“
Venca je nastartovaný: „Víš, proč jsem volil SPD? Protože měli jako jediní program proti migraci, který by se dal při troše dobré vůle realizovat. Nepouštět je sem, nikomu z nich nenabízet dávky. Neříkám, že bychom je měli střílet, ale…“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.