Báječný masakr sekerou a pilou

Od ranního vstávání pár hodin uplynulo, ale i tak si budu muset promnout oči: Kde jsem se to zase ocitl?

Sám o sobě by stačil fakt, že se nacházím u pohádkového zámku, který docela úspěšně maskuje, že je teprve sto let starý – mohlo by se tu natáčet cokoli na škále od Ledového království 3 po luxusní erotiku.

Zámek se jmenuje Tjolöholm, stojí v jižním Švédsku, sto metrů dlouhou výstavní zahradou můžeme projít k mořskému zálivu, kýč jak bič, ale jako ve snu si připadám hlavně z toho důvodu, že si tu dali sraz dřevofilové: muži, kteří očima zrentgenují špalek a poznají v něm malý souček, který já bych neobjevil s lupou.

Už teď dopoledne pod zámkem tréninkově burácejí motorové pily, sekery dělají své džupf, džapf, jenomže mně je jen máloco vzdálenější než sekery a pily. Od osmnácti let, kdy rozhoduju o vlastním životě, jsem se ničeho takového nedotkl a dnes mě čeká první ze dvou vrcholů sezony nejlepších sportovních dřevorubců světa: Champions Trophy.

Závodníků dorazilo dvanáct – ti nejlepší jsou tradičně ze Spojených států, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, čili zemí, v nichž venkovští chlapci dostávají sekeru do kolébky.