Proč se stát vlastencem
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57
Proč se stát vlastencem
ZvětšitTomáš Binter
Trvalo to přes čtyřicet let života, ale stalo se – zamiloval jsem se do Bedřicha Smetany, konkrétně do Mé vlasti. Přišlo to uprostřed posezení s nejúspěšnějším českým dirigentem současnosti Jakubem Hrůšou; ve chvíli, kdy popisoval, jak vnímá a prožívá Šárku. „Všimněte si, tohle je plnokrevná erotická situace se vším všudy, po které následuje bujaré hospodské veselí, a pak přijde okamžik totálního napětí, protože...“ Však si Mou vlast pusťte a čtěte, Jakub Hrůša pro ni nadchne i vás.
Setkáváme se dva týdny před zahajovacím koncertem Pražského jara, který bude patřit právě jemu: sedmatřicetiletému Jakubu Hrůšovi a symfonikům z německého Bamberku, které vede třetím rokem coby šéfdirigent.
Zatím si můžeme jen představovat, jak se bude 12. května večer ve Smetanově síni Obecního domu cítit, ale trémou se jistě nezpotí.
Jednou už Pražské jaro zahajoval – roku 2010, kdy mu táhlo na třicet. A dnes je o dost zkušenější, světová hvězda. I Mou vlast si od té doby mnohokrát znovu vyzkoušel, ví o ní snad všechno, jak brzy pochopím.
Nemusí se bát vlastních dirigentských chyb na pódiu, to není třeba – i kdyby snad špatně mávl rukou, nic hrozného se nestane.
Spíš se bude ptát sám sebe jako fotbalový trenér: „Namotivoval jsem hudebníky správně, udělal jsem všechno pro to, aby ze sebe dostali maximum?“ Protože ano, dirigent je trochu jako trenér, ale hrající; trenér s kapitánskou páskou…
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
VÝBĚR DNE
