Pražská Kleopatra a její záhadná mamba

Ten příběh je plný záhad, ale zajímavý klíč k jeho vyřešení možná našel Daniel Valenta už v době mezi (takzvaným) uštknutím a odchytem (takzvaně vražedné) mamby.

Daniel Valenta má zaměstnání, pro které čeština nezná termín, používá se anglický „animal handler“: „Zajišťuju zvířata pro natáčení reklam nebo filmů,“ vysvětluje, „cokoli od mravence po slona seženeme, vycvičíme, a dostaneme na plac, kde provedeme akci.“

V soukromí se věnuje chovu jedovatých hadů, převážně afrických zmijí, ale ve velkém teráriu má například i dvě mamby zelené. Bydlí v hlavním městě, mezi českými herpetology je považovaný za kapacitu, a tak není divu, že se dostal spolu s kriminalisty do sklepního bytu v pražských Hlubočepích, kde o tři dny dříve fatálně zkolabovala mladá žena.

Pro Daniela Valentu byl pobyt v bytě nečekaným zážitkem: „Už od kolegy Tomáše Bublíka jsem slyšel, že to je zvláštní, prý tam vůbec nic nenasvědčuje výskytu hada,“ vzpomíná. „Vešel jsem dovnitř a začal si skládat v mozku první skládačku: malinký, sklepní, spíše ošklivý byt, paní asi neměla moc peněz, a docela určitě byla zvláštní. V tom bytě měla ne snad přímo špínu, ale skladiště – hromady krámů, šatů, všechno bez ladu a skladu.“

Skutečně nic nenasvědčovalo zálibě v chovatelství – chyběla tu například jakákoli nádoba, v níž by had žil. Při pohybu mimo chovatelské zařízení by za pár dnů zemřela buď velmi křehká mamba, anebo její chovatelka. I když těžko říct – mamba neútočí, dokud se necítí být ohrožena. Možná by ji tedy neuštkla. Zcela jistě by se ale jednou z několika skulin ve zdi dostala ven; co nejdál od chladného sklepa.