Výtvarník Kaláb: Nahoře bordel, vedle se točí porno, tady se maká

Ve čtvrti Holešovice na levém vltavském břehu vystoupíš z tramvaje, zbývá ti projít osmdesát metrů mezi asijskými stánky plnými hloupostí, a pak už jsi u dveří do prostorného ateliéru. Jsou otevřené – asi kvůli tobě. Vejdeš dovnitř, nikoho nevidíš. Na zdech visí pár obrazů, cenu každého odhadneš na sto tisíc, ale popadnout je a zdrhat, to by klasického návštěvníka trhu nejspíš nenapadlo: vždyť to jsou jen nějaké svítivě barevné kruhy, že jo…

Z kuchyňky přichází Honza Kaláb, vařil čaj. Spolehl se na to, že pokud je sraz v deset, přijdu v deset. Sám si byl ráno zacvičit, a až o dvě hodiny později zmizím, konečně se vrhne do práce, má ji v těchto týdnech hromadu.

„Hele,“ začnu výpadem z boku, „nebejval tady po revoluci bordel?“

Přikývne: „Pořád je, přímo nad náma. A v pavilonu vedle se točí porno.“

Já si to myslel! „Ještě mi nebylo dvacet,“ překvapí Honza, „když jsem v tom bordelu dělal nahatý holky sprejem na zdi – tam jsem si vydělal na svoji první dlouhou cestu vlakem po Evropě.“