České vlajky v budapešťské bouři
9. září 2018
Reportér 09/2018 · Číslo 49Když prošel pětadvacetiletý písničkář Thom Artway (jinak také Tomáš Maček z Vlachovic, což je dědina kousek od Valašských Klobouk) branou do areálu obřího festivalu Sziget, na moment se zarazil, načež pravil: „Tolik lidí jsem viděl naposledy s mamú, když jsem sa byl roku 2009 podívat v Brně na letišti na papeža Benedikta...“
Festival Sziget se koná v Budapešti na dunajském ostrově, trvá celý jeden srpnový týden, denně ho navštíví plus minus sedmdesát tisíc diváků, a ještě o něco víc jich letos přišlo v den úplně poslední, kdy z Prahy dorazila kapela Thoma Artwaye – jediného českého účastníka.
Někteří fanoušci přišli opravdu primárně na Thoma, tak pět jich bylo, možná osm, ale přece jen o něco víc jich sem dnes přilákala například anglická kapela Arctic Monkeys.
Thom a jeho spoluhráči příliš nevěděli, co od téhle akce čekat. Hrát měli na takzvané Europe Stage, což je od hlavní scény (kupříkladu pro ty pro Arctic Monkeys) sice jenom dvě stě metrů, ale dopředu těžko říct, jestli se pod tímhle menším pódiem sejde třísethlavý kotel, nebo tam bude bloudit jen pár unavených zevláků; to zatím nevíme.
Loni hrála na stejné scéně Klára Vytisková a kdovíjaký zážitek to pro ni nebyl, protože začínala ve čtyři hodiny odpoledne, kdy bylo osmatřicet stupňů, a kromě pár desítek nejvěrnějších, s úpalem bojujících krajanů, nepřišel na její koncert nikdo – upřímně řečeno docela hrůza.
I letos bylo po celou dobu festivalu takové vedro, že v posledních dnech začali někteří citlivější návštěvníci nosit roušku, všude je prach.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.